9 C 187/2025-50 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Osvojitel se svým návrhem u zdejšího soudu domáhal osvojení osvojence, přičemž uvedl, že se s matkou osvojence seznámil v roce , datum, , kdy osvojenec žil s prarodiči na Ukrajině a osvojitel jej na Ukrajině s jeho matkou velmi často navštěvovali, prázdniny pak trávili společně v České republice a také v zahraničí. Matka osvojence byla v té době již s otcem osvojence rozvedená a otec osvojence se už v té době o něj nezajímal. Mezi osvojitelem a osvojencem vzniklo pouto jako mezi otcem a synem. Osvojitel uhradil osvojenci studium střední školy na Ukrajině a po skončení studia se osvojenec přistěhoval do České republiky za jeho matkou a osvojitelem, přičemž společně žili do roku , datum, , kdy se osvojenec odstěhoval do , adresa, , kde pracuje a má svou partnerku. Ve stálém pravidelném kontaktu jsou do dnes. Dále uvedl, že otec osvojence zemřel dne , datum, . Dcera osvojitele žije v zahraničí, a tak osvojitel předpokládá, že se o něj v jeho stáří postará právě osvojenec. Osvojitel dále uvedl, že je v důchodu, jeho zdravotní stav po autonehodě je opět dobrý a je hmotně zabezpečen. S návrhem osvojenec projevil souhlas a k návrhu připojil svůj podpis.2. Osvojenec je státním příslušníkem Ukrajiny, proto se soud nejprve musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem,3. Jelikož má osvojenec bydliště na území České republiky, zabýval se soud svou mezinárodní příslušností a dospěl k závěru, že dle čl. 31 odst. 3 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.) je pravomocný ve věci rozhodnout.4. Ohledně rozhodného práva soud dospěl k závěru, že je na místě rozhodovat dle práva ukrajinského, a to na základě čl. 31 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.), neboť je osvojenec státním příslušníkem Ukrajiny.5. Osvojitel před soudem uvedl, že s matkou osvojence žil 23 než se vzali, až když přišlo na to, kdyby se s ním něco stalo, rozhodli se uzavřít manželství. Poznali se v roce , datum, . S osvojencem se seznámil, když mu bylo 12 let a jezdil ho s jeho matkou pravidelně navštěvovat na Ukrajinu, kde žil s babičkou a dědečkem. V 18 letech se osvojenec přestěhoval za nimi z Ukrajiny do ČR, pak také nastoupil osvojenec do firmy osvojitele, kde pracoval. Osvojence se rozhodl osvojit z toho důvodu, že dlouhodobě žijí jako úplná rodina, pravidelně se navštěvují, má ho rád jako svého vlastního syna. Osvojitel dále uvedl, že je v dobrém zdravotním stavu. Majetkové poměry osvojitele jsou dostatečné. Osvojitel má ještě dospělou dceru, která žije v zahraničí a málo se z důvodu vzdálenosti stýkají.6. Osvojenec před soudem uvedl, že se s osvojitelem seznámil, když s jeho matkou přijeli v roce , datum, o Vánocích na Ukrajinu, nyní se znají 24 let. Se svým osvojením souhlasí. Stýkají se pravidelně a často. Jeho zdravotní stav je v pořádku. Majetkové poměry má dostatečné. Má přítelkyni již 7 let, už nemá žádnou babičku ani dědečka, své děti nemá.7. Matka osvojence před soudem uvedla, že s osvojením manželem jejího syna souhlasí. Žádné jiné děti, než osvojence nemá. S důsledky osvojení byla seznámena.8. Dcera osvojitele , jméno FO, před soudem uvedla, že osvojence zná. Vždy, když navštíví otce, setká se také s osvojencem. Setkali se také v Německu, kde ona bydlí. S osvojením souhlasí.9. Ze souhlasu dcery osvojitele s osvojením zletilého ze dne , datum, soud zjistil, že dcera osvojitele souhlasí s tím, aby její otec osvojence osvojil, rovněž tato listina obsahuje prohlášení, že si je plně vědoma a souhlasí se všemi právními následky osvojení, včetně všech osobních, rodinných, materiálních a dědických dopadů.10. Z výpisu z evidence rejstříku trestů soud zjistil, že u osvojitele nejsou evidovány žádné informace o odsouzení.11. Z lékařské zprávy osvojence ze dne , datum, soud zjistil, že je zdravotně způsobilý k tomu, aby mohl být osvojen12. Z úmrtního listu biologického otce osvojence, resp. z jeho překladu do českého jazyka soud zjistil, že se otec osvojence jmenoval , jméno FO, a zemřel dne , datum, .13. Z oddacího listu osvojitele soud zjistil, že s matkou osvojence uzavřel manželství dne , datum, .14. Z rodného listu osvojence, resp. jeho překladu do českého jazyka soud zjistil, že je jeho matka , jméno FO, a otec , jméno FO, .15. Z rodného listu osvojitele soud zjistil, že se osvojitel jmenoval , jméno FO, , a že otcem osvojitele byl , jméno FO, , nar. , datum, a matka byla , jméno FO, , roz. , jméno FO, , nar. , datum, .16. Z rozhodnutí o změně křestního jména ze dne , datum, soud zjistil, že si osvojitel své původní jméno „, jméno FO, “ změnil na jméno „, jméno FO, “.17. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní následovně.18. Podle článku 208 odst. 2) zákona Nejvyšší Rady Ukrajiny (VVR) číslo 2947-III z roku 2002, Rodinného zákoníku Ukrajiny (dále jen „rodinný zákoník“) platí, že ve výjimečných případech může soud rozhodnout o osvojení dospělé osoby, která nemá matku nebo otce nebo jí byla odňata rodičovská péče. V takovém případě soud zohlední rodinnou situaci osvojitele, včetně toho, zda má vlastní děti, a veškeré další relevantní okolnosti.19. Podle článku 218 rodinného zákoníku pak platí, že k adopci dítěte je nutný jeho souhlas, pokud dítě dosáhlo věku a stupně vývoje, které mu umožňují takový souhlas vyjádřit. Souhlas dítěte s adopcí musí být vyjádřen formou odpovídající jeho věku a zdravotnímu stavu. Dítě musí být seznámeno s právními důsledky adopce. K adopci není zapotřebí souhlas dítěte, pokud si jej dítě vzhledem ke svému věku nebo zdravotnímu stavu neuvědomuje. Souhlas dítěte s adopcí se nevyžaduje, pokud dítě žije v rodině svých adoptivních rodičů a zachází s nimi jako se svými rodiči.20. Soud se nejprve musel zabývat tím, zda ukrajinské právo vůbec umožňuje adopci dospělého. Tuto možnost výslovně zmiňuje článek 208 rodinného zákoníku, a to ve svém druhém odstavci, kde je uvedeno, že soud může ve výjimečných případech přiznat adopci zletilé osoby. Jelikož rodinný zákoník nikde pojem výjimečné případy nedefinuje, musel toto posouzení provést soud sám, kdy dospěl k závěru, že v tomto případě o výjimečnou situaci jde, když je osvojitel manželem matky osvojence, po dlouhá léta spolu s osvojencem žili v rodinné domácnosti a poté, co osvojenec dospěl, našel si partnerku a odstěhoval se, tak nadále s osvojitelem udržují velmi úzké vztahy a bylo prokázáno, že mezi nimi vznikl silný citový vztah, jako by šlo o pokrevné příbuzné. Osvojenec nemá jinou rodinu, než je rodina osvojitele a osvojitel projevil touhu mít vlastního syna, neboť tím, jak stárne cítí potřebu mít mužského potomka, který se o něj v případě potřeby postará. Soud má tedy za to, že podmínka výjimečného případu zde splněna je. Biologický otec osvojence zemřel v roce 2008, v řízení bylo také prokázáno, že nikdy o svého syna nejevil zájem, žádnou jinou blízkou rodinu osvojenec nemá a také doposud nemá ani své vlastní děti, matka osvojence je manželkou osvojitele.21. Jelikož rodinný zákoník neobsahuje speciální úpravu pro osvojení zletilého, aplikoval soud na základě přípustné analogie legis příslušná ustanovení rodinného zákoníku, týkající se adopce nezletilých dětí.22. Co se týče osoby osvojitele, tak bylo zjištěno, že jeho zájmy nejsou se zájmy osvojence v rozporu. Osvojitel v dobrém fyzickém i psychickém zdravotním stavu, při jeho výpovědi před soudem nebyla zjištěn žádná překážka, která by bránila tomu, aby se mohl stát osvojitelem. Navíc je osvojitel manželem matky osvojence a mají mezi sebou silné citové pouto.23. Soud dále zjišťoval postoj účastníků řízení a jejich rodinných příslušníků k osvojení. Všichni společně uvedli, a to jak písemně do návrhu, tak při soudním jednání, že s osvojením souhlasí a jde o jejich společné přání. Soud také vyslechl dceru osvojitele , jméno FO, a upozornil ji na právní následky spojené s osvojením osvojovaného, včetně dědických dopadů. Soud proto dospěl k závěru, že jak účastníci, tak ostatní rodinní příslušníci účastníků s osvojením nejen souhlasí, ale je to i jejich společným přáním.24. Jelikož byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby mohlo dojít k osvojení zletilého, osvojence soud návrhu bez výhrad vyhověl.25. Osvojením tak vznikají vzájemná majetková a nemajetková práva a povinnosti mezi osvojencem a mezi jeho dětmi a vnoučaty v budoucnu a osvojitelem a jeho příbuznými v přímé linii.26. Ze všech shora uvedených důvodů soud shledal návrh jako důvodný a vyhověl mu v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků nepožadoval náhradu nákladů řízení, rozhodl