16 C 353/2020-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 20. 7. 2020, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit částku 838 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 638 Kč od 11. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % a též náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne 1. 10. 2018 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo [ulice a číslo] v [obec] (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy byly též obchodní podmínky dodávky (dále jen„ OPD“). V souladu se Smlouvou žalobkyně dodávala žalované na dané odběrné místo elektřinu v období od 1. 11. 2018 (datum zahájení dodávky) do 11. 1. 2019 (datum ukončení dodávky). Cenu za tuto dodávku elektřiny žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 638 Kč s datem splatnosti dne 10. 2. 2019. K úhradě dlužné částky byla žalovaná opakovaně upomínána, přičemž v souladu s OPD byla za každou odeslanou upomínku účtována částka 100 Kč. Žalovaná tak dluží žalobkyni kromě ceny za dodávku elektřiny ve výši 638 Kč i částku 200 Kč za dvě písemné upomínky ze dne 3. 1. 2019 a 4. 3. 2019. Před podáním žaloby byla žalované v souladu s § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zaslána výzva k plnění, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. V souladu s § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, když ve věci bylo lze rozhodnout na základě listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (žalobkyně výslovně sdělením ze dne 7. 12. 2020, u žalované je dovozována fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě listinných důkazů k žalobě přiložených učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Žalobkyně jako dodavatel elektřiny uzavřela s žalovanou jako zákazníkem a odběratelem dne 1. 10. 2018 smlouvu o poskytování služeb – elektřina („ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byla žalobkyně povinna dodávat elektřinu do sjednaného odběrného místa [ulice a číslo] v [obec], čemuž odpovídal závazek žalované platit žalobkyni řádně a včas cenu za dodávku elektřiny, jakož i měsíční zálohy ve výši 1 000 Kč. Součástí Smlouvy bylo též ujednání smluvních stran o povinnosti žalované uhradit poplatek ve výši 100 Kč za každou jednotlivou upomínku k zaplacení, bude-li vystavena. Za dodávku elektřiny a související služby za fakturační období od 1. 11. 2018 do 11. 1. 2019 byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na základě vyúčtování fakturou [číslo] ze dne 27. 1. 2019 nedoplatek ve výši 638 Kč splatný 10. 2. 2019. Žalobkyně dvakrát upomínala žalovanou k úhradě nesplacených závazků, a sice upomínkou ze dne 3. 1. 2019 k úhradě dlužných záloh ve výši 2 000 Kč a upomínkou ze dne 4. 3. 2019 k úhradě faktury [číslo]. Poplatek za každou z těchto upomínek ve výši 100 Kč byl žalované řádně vyúčtován. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., a to dne 12. 6. 2020. 5. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na skutečnost, že žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že vymáhané pohledávky již zaplatila, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uzavřena platná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 10. 2018 (Smlouva), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa v období od 1. 11. 2018 do 11. 1. 2019. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni cenu za tuto dodávku, což dosud neučinila a dluží žalobkyni z tohoto titulu částku 638 Kč, která byla splatná 10. 2. 2019. V důsledku prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také právo na úrok z prodlení, který jí byl přiznán z částky 638 Kč za dobu od 11. 2. 2019 (první den prodlení) do zaplacení ve výši 9,75 % určené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud shledal oprávněným i požadavek žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč za dvě písemné upomínky ze dne 3. 1. 2019 a 4. 3. 2019, tj. 2× 100 Kč, když poplatek ve výši 100 Kč za jednu upomínku byl platně sjednán přímo ve Smlouvě. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč podle bodu 1. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). Pro úplnost soud dodává, že o výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř., protože Ústavní soud zrušil s účinností od 7. 5. 2013 vyhlášku č. 484/2000 Sb., která stanovila paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a nový zvláštní právní předpis (tzv. přísudková vyhláška), na nějž odkazuje ustanovení § 151 odst. 2 věty první, část věty před středníkem, o. s. ř., dosud vydán nebyl. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak bylo zjištěno z databáze (ISAS) Okresního soudu v Karviné, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 7. O lhůtě ke splnění povinností k peněžitému plnění dle výroků I. a II. rozsudku bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., jenž stanoví, že povinnost k peněžitému plnění uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené verzi ve shodě s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., protože se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.