20 C 315/2020-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala 2 221 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 221 Kč od 14. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že 29. 11. 2018 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] pro vozidlo, kdy žalovaný uhradil prvé pojistné. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit částku pojistného ve výši 7 688 Kč ročně a to ve čtyřech splátkách po 1922 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné, byl vyzván k úhradě s upozorněním na zánik pojištění. Žalovaný nic neuhradil, pojištění zaniklo 13. 6. 2019, za dobu od 27. 2. 2019 do 13. 6. 2019 dluží pojistné. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. 4. Dne 29. 11. 2018 žalobkyně vyhotovila návrh na uzavření pojistné smlouvy [číslo] na pojištění škod způsobených provozem vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] Smlouva je dle návrhu uzavřena s počátkem pojištění od 29. 11. 2018 na dobu neurčitou, pojistné je sjednáno 7 688 Kč za rok, splatné čtvrtletně po 1 922 Kč. Pojistná smlouva uzavřená prostřednictvím internetu (prostředky komunikace na dálku) vzniká úhradou pojistného ze strany žalovaného do 6. 12. 2018. Adresu pro doručování uvedl žalovaný [adresa žalovaného]. Dle pojistky z 12. 12. 2018 smlouva byla uzavřena od 29. 11. 2018 na dobu neurčitou, pojistné 1 922 Kč splatné k 29. 11., 27. 2., 30. 5. a 30. 8. Dle přehledu pojistného a plateb žalovaný uhradil pojistné 1 922 Kč dne 6. 12. 2018, další pojistné neuhradil. Výzvou z 18. 4. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného 1 922 Kč do 12. 6. 2019 s upozorněním na zánik pojištění ke dni 13. 6. 2019 marným uplynutím této lhůty. Dopisem z 21. 6. 2019 žalobkyně sdělila žalovanému zánik pojištění a vyzvala k úhradě 2 221 Kč. Předžalobní výzvou z 12. 3. 2020 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na podání žaloby. Podle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva 8. 1. 2020 zaslána žalovanému na adresu [adresa] adresu [adresa žalovaného]. 5. Právně věc hodnotí soud tak, že v daném případě došlo k platnému uzavření předmětné pojistné smlouvy mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem dle zákona č. 168/1999 Sb. zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon) a § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále občanský zákoník). Žalovanému tak vznikla na základě sjednané pojistné smlouvy povinnost platit žalobkyni od 29. 11. 2018 pojistné za pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla od 6. 6. 2019 ve výši 1 922 Kč za tři měsíce. Žalovaný uhradil pouze prvé pojistné, další již neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného a sdělila mu zánik pojištění marným uplynutím lhůty do 12. 6. 2019. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by pojištění zaniklo dříve, než-li ke dni 13. 6. 2019. Žalovaný taktéž netvrdil, že by žalobkyni řádně a včas uhradil pojistné za celou dobu trvání pojištění. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona věty prvé zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. V daném případě tedy za dobu od 27. 2. 2019 do 30. 6. 2019, čemuž odpovídá částka 2 611,81 Kč (7688/365 x 124 dnů). Žalobkyně požaduje částku 2 221 Kč, soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 221 Kč. Žalovaný je od 27. 2. 2019 v prodlení s úhradou pojistného. Proto byl žalobkyni přiznán dle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení 9,75 % ročně za požadované období, tj. od 14. 6. 2019 do zaplacení. 6. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak v řízení byla procesně plně úspěšná žalobkyně, a proto má podle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Toto řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, bylo přitom zahájeno tzv. formulářovou žalobou (tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech), a to již za účinnosti vyhl. č. 120/2014 Sb. novelizující od 1. 7. 2014 advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Náhradu nákladů řízení je proto třeba vypočítat již podle advokátního tarifu, ve znění po novele č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Náhrada nákladů řízení tedy v daném případě sestává z odměny advokáta za 3 účelné úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy s rozborem věci a podání žaloby) ve výši 600 Kč (3 x 200) podle ust. § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (3 x 100) podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z 900) podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., když bylo osvědčeno, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Soud tak výrokem II. tohoto rozsudku zavázal žalovaného, aby žalobkyni k rukám jejího zástupce zaplatil náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč.