16 C 275/2020-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 20. 7. 2020, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 5 832 Kč a úrok z prodlení z částky 3 931 Kč za dobu od 27. 4. 2018 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně a z částky 1 901 Kč za dobu od 27. 4. 2019 do zaplacení v zákonné výši 9,75 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že jako dodavatel plynu a elektřiny uzavřela s žalovanou dne 27. 6. 2017 smlouvu o dodávce energií, na základě které realizovala dodávky energie pro žalovanou, přičemž žalovaná dosud neuhradila cenu za tyto dodávky. Ke dni podání žaloby činí dluh žalované celkem 5 832 Kč a sestává z nedoplatku ceny ve výši 3 931 Kč splatné 26. 4. 2018 dle faktury [číslo] (žalobkyně touto fakturou vyúčtovala žalované nedoplatek 4 830 Kč, žalovaná na tuto fakturu uhradila jen 899 Kč) a z nedoplatku ceny ve výši 1 901 Kč splatné 26. 4. 2019 dle faktury [číslo] (žalobkyně touto fakturou vyúčtovala žalované nedoplatek 2 671 Kč, žalovaná na tuto fakturu uhradila jen 770 Kč). Před podáním žaloby byla žalovaná v souladu s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzvána ke splnění dluhu, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. V souladu s § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, když ve věci bylo lze rozhodnout na základě listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (žalobkyně výslovně podáním ze dne 9. 12. 2020, u žalované je dovozována fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě listinných důkazů k žalobě přiložených učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Žalobkyně jako dodavatel elektřiny uzavřela s žalovanou jako zákazníkem a odběratelem písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 27. 6. 2017 (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byla žalobkyně povinna dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec] [obec], čemuž odpovídal závazek žalované platit žalobkyni řádně a včas cenu za dodávku elektřiny, jakož i měsíční zálohy ve výši 700 Kč. Za dodávku elektřiny a související služby v období od 24. 8. 2017 do 23. 3. 2018 byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na základě řádného vyúčtování fakturou [číslo] ze dne 27. 3. 2018 nedoplatek ceny ve výši 4 830 Kč splatný 26. 4. 2018. Za dodávku elektřiny a související služby v období od 24. 3. 2018 do 26. 3. 2019 byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na základě řádného vyúčtování fakturou [číslo] ze dne 27. 3. 2019 nedoplatek ceny ve výši 2 671 Kč splatný 26. 4. 2019. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. předžalobní výzvu k plnění ze dne 6. 3. 2020, která obsahuje výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 5 832 Kč (tj. 3 931 Kč jako zůstatek nedoplatku ceny dodávky elektřiny dle faktury [číslo] splatné 26. 4. 2018 a 1 901 Kč jako zůstatek nedoplatku ceny dodávky elektřiny dle faktury [číslo] splatné 26. 4. 2019). 5. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na skutečnost, že žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že vymáhané pohledávky již zaplatila, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem elektřiny a žalovanou jako zákazníkem a odběratelem byla ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uzavřena platná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 27. 6. 2017 (Smlouva), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa v období od 24. 8. 2017 do 26. 3. 2019. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni cenu za tyto dodávky, což dosud neučinila, přičemž na základě řádného vyúčtování ceny za sdružené služby dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 27. 3. 2018 a fakturou [číslo] ze dne 27. 3. 2019 dluží žalobkyni nedoplatek ceny ve výši 3 931 Kč splatný 26. 4. 2018 a ve výši 1 901 Kč splatný 26. 4. 2019. V důsledku prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu v celkové částce 5 832 Kč (3 931 Kč + 1 901 Kč) má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také právo na úrok z prodlení ve výši určené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 3 931 Kč za dobu od 27. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a z částky 1 901 Kč za dobu od 27. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Soud proto rozsudečným výrokem I. žalobě zcela vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal celkem 1 489 Kč na náhradu těchto nákladů: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč podle bodu 1. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). Pro úplnost soud dodává, že o výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř., protože Ústavní soud zrušil s účinností od 7. 5. 2013 vyhlášku č. 484/2000 Sb., která stanovila paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a nový zvláštní právní předpis (tzv. přísudková vyhláška), na nějž odkazuje ustanovení § 151 odst. 2 věty první, část věty před středníkem, o. s. ř., dosud vydán nebyl. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 7. O lhůtě ke splnění povinností k peněžitému plnění (výroky I. a II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., jenž stanoví, že povinnost k peněžitému plnění uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené verzi ve shodě s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř., protože se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.