27 C 252/2021-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2021 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 5 846 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl ode dne 10. 1. 2020 do dne 6. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 118 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 5 846 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 118 dní, celkem ve výši 5 546 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný k věci uvedl, že má za to, že v předmětném období auto pojištěno bylo, ale u jiné pojišťovny. Při dalším jednání ve věci uvedl, že se mu žádné doklady o tom, že by v předmětném období bylo vozidlo pojištěno, najít nepodařilo. 3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to 2 upomínek včetně dodacího archu, výzvy a předžalobní výzvy včetně podacího archu. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 5. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] v době od 10. 1. 2020 do dne 6. 5. 2020, a v uvedené době ohledně tohoto vozidla nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 6. 8. 2020, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to příspěvek ve výši 5 546 Kč (118 dní po 47 Kč) a 300 Kč náklady na uplatnění. Dle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána poštou téhož dne. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě žalobkyně postupem podle § 15 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je zapsáno v registru silničních vozidel a nebylo pojištěno v době od 10. 1. 2020 do dne 6. 5. 2020, tj. po dobu 118 dnů. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 6 citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný výše uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku byla vypočtena podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, podle kterého denní sazba příspěvku se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč, celkem tedy 5 546 Kč. Soud rovněž žalobkyni přiznal poplatek ve výši 300 Kč na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalovaný sice tvrdil, že v daném období bylo vozidlo pojištěno, avšak své tvrzení i přes poučení soudu neprokázal, když žádné důkazy prokazující pravdivost svého tvrzení nepředložil. Musí proto nést negativní následek neunesení břemene důkazního v podobě pro něj nepříznivého rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 5 665 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za předžalobní výzvu, převzetí věci a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky, odměna právního zástupce žalobkyně za 1 úkon právní pomoci po 1 500 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast u jednání, 1 režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, 1/2 náhrady za ztrátu času za 10 půlhodin po 100 Kč za cestu z Brna do Karviné a zpět dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, 1/2 náhrady cestovních výdajů v původní celkové výši 2 302 Kč za cestu automobilem z Brna do Karviné a zpět a 21% DPH z těchto částek. Soud na žádost žalobkyně přiznal 1/2 výše uvedených nákladů z důvodu, že se žalobkyně téhož dne u zdejšího soudu účastnila ještě dalšího jednání.