16 C 123/2022-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), došlou soudu 18. 1. 2022, doplněnou podáním ze dne 17. 6. 2022, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil a) částku 10 448 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 12. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, b) částku 10 706 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 14. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, c) částku 8 212 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobní žádání odůvodnila tvrzením, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), uplatnila svůj nárok vůči žalovanému vyplývající z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. po zjištění, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník/provozovatel Vozidla neměl ode dne 6. 10. 2019 do dne 31. 1. 2020, ode dne 1. 2. 2020 do dne 31. 5. 2020 a ode dne 1. 6. 2020 do dne 31. 8. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzván k zaplacení příspěvku za období od 6. 10. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 10 448 Kč, za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 ve výši 10 706 Kč a za období 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 8 212 Kč (denní sazba příspěvku ve výši 86 Kč byla vynásobena počtem dní, kdy Vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti, tedy 118 dní v prvním období, 121 ve druhém období a 92 dní ve třetím období). Žalobkyně dále požaduje uhrazení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč (300 Kč za každou výzvu). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 28. 8. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 10 448 Kč, doručenou žalovanému 12. 9. 2020, splatnost pohledávky je 11. 11. 2020 (první případ), výzvou ze dne 30. 10. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 10 706 Kč, doručenou žalovanému 14. 11. 2020, splatnost pohledávky je 13. 1. 2021 (druhý případ) a výzvou ze dne 6. 5. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 8 212 Kč, doručenou žalovanému 21. 5. 2021, splatnost pohledávky je 20. 7. 2021 (třetí případ). Žalovaný však ničeho neuhradil ani na jednu pohledávku, nereagoval ani na předžalobní výzvy k plnění podle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a od 12. 11. 2020 je tak v prodlení se splácením dluhu v celkové výši 10 448 Kč. Splatnost první pohledávky ve výši 10 448 Kč nastala 11. 11. 2020, proto žalobkyně kromě částky 10 448 Kč vymáhá touto žalobou i úrok z prodlení v zákonné 10 706 Kč nastala 13. 1. 2021, proto žalobkyně kromě částky 10 706 Kč vymáhá touto žalobou i úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 1. 2021 do zaplacení. Splatnost třetí pohledávky ve výši 8 212 Kč nastala 20. 7. 2021, proto žalobkyně kromě částky 8 212 Kč vymáhá v tomto případě úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl podle registru vozidel vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“). Toto vozidlo bylo evidováno jako provozované, přičemž žalobkyně zjistila, že v období od 6. 10. 2019 do 31. 1. 2020, od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 a od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (tj. 118+121+92 dní) nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně proto v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného dopisy ze dne 28. 8. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 10 148 Kč (118 dní × denní sazba 86 Kč) a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 10 448 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu, dopisem ze dne 30. 10. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 10 406 Kč (121 dní × denní sazba 86 Kč) a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 10 706 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu, dopisem ze dne 6. 5. 2021 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 7 912 Kč (92 dní × denní sazba 86 Kč) a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 8 212 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Dopis s výzvou k zaplacení byl žalovanému doručen u prvního období dne 12. 9. 2020; další výzva ze dne 30. 10. 2020 pak byla žalovanému doručena 14. 11. 2020; poslední třetí výzva ze dne 6. 5. 2021 pak byla žalovanému doručena 21. 5. 2021. Žalobkyně poté ještě zaslala žalovanému upomínky o zaplacení dlužné částky a následně předžalobní výzvy k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., avšak ani na tyto žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. 5. Žalovaný v řízení netvrdil (natož aby prokázal), že mu dluh ve výši 29 366 Kč nevznikl, ani to, že předmětnou částku s příslušenstvím již zaplatil. 6. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladní vozidla, které bylo evidováno v registru vozidel jako provozované, neměl v období od 6. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (tj. 118 dní); v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (tj. 121 dní); a v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (92 dní) k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. byl žalovaný proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu za každý den porušení této zákonné povinnosti. Na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. výše denní sazby příspěvku byla určena podle § 2 odst. 1 písm. h) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 205/1999 Sb.) a činila u vozidla 86 Kč. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno celkem 118+121+92 dní, příspěvková povinnost žalovaného představuje částku 10 448 Kč 10 706 Kč 8 212 Kč. Žalovaný byl rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 900 Kč (3 výzvy), a to podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 168/1999 Sb. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V důsledku prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu v celkové výši 10 448 Kč (10 148 Kč + 300 Kč), kdy částka byla splatná 11. 11. 2020, se splácením peněžitého dluhu ve výši 10 706 Kč (10 406 Kč + 300 Kč), kdy částka byla splatná 13. 1. 2021 a se splácením peněžitého dluhu ve výši 8 212 Kč (7 912 Kč + 300 Kč), kdy tato částka byla splatná 20. 7. 2021, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení za dobu od doby splatnosti do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (v prvním dvou případech) a ve výši 8,5 % ročně (ve třetím případě) určený podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 627 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 1 175 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč (3× 300 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 300 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu) a 300 Kč za rozšíření žaloby; c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ne