16 C 414/2021-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která došla soudu 24. 9. 2021, včetně jejího doplnění ze dne 11. 3. 2022, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 5 740 Kč s příslušenstvím a též náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Žalobní žádání odůvodnila tvrzením, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), uplatnila svůj nárok vůči žalovanému vyplývající z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. po zjištění, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž žalovaná coby vlastník/provozovatel vozidla neměla ode dne 31. 12. 2020 do dne 24. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná byla v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzvána k zaplacení příspěvku ve výši 7 540 Kč (denní sazba příspěvku ve výši 65 Kč byla vynásobena počtem dní, kdy vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti, tedy 116 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ale dobrovolně ničeho neuhradila, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a od 8. 9. 2020 je tak v prodlení se splácením dluhu v celkové výši 7 540 Kč, jehož splatnost nastala dne 7. 9. 2021. Žalovaná 6. 11. 2020 kontaktovala žalobkyni a namítala neprovozování vozidla a následně dopisem ze dne 4. 2. 2021 jí byl povolen splátkový kalendář ve výši splátek 300 Kč měsíčně, počínaje dnem 15. 2. 2021. Žalovaná hradila splátky následovně: 26. 2. 2021, 25. 3. 2021, 19. 4. 2021, 5. 5. 2021, 4. 6. 2021, 6. 7. 2021 a 29. 7. 2021, celkem tedy uhradila 2 100 Kč. Žalobkyně proto kromě částky 5 740 Kč vymáhá touto žalobou i úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 7 840 Kč za dobu od 8. 9. 2020 do 26. 2. 2021, z částky 7 540 Kč za dobu od 27. 2. 2021 do 25. 3. 2021, z částky 7 240 Kč za dobu od 26. 3. 2021 do 19. 4. 2021, z částky 6 940 Kč za dobu od 20. 4. 2021 do 5. 5. 2021, z částky 6 640 Kč za dobu od 6. 5. 2021 do 4. 6. 2021, z částky 6 340 Kč za dobu od 5. 6. 2021 do 6. 7. 2021, z částky 6 040 Kč za dobu od 7. 7. 2021 do 29. 7. 2021 a z částky 5 740 Kč za dobu od 30. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. 2. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a jejímu doplnění, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla podle registru vozidel vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“). Toto vozidlo bylo evidováno jako provozované, přičemž žalobkyně zjistila, že v době od 31. 12. 2019 do 24. 4. 2020, tj. 116 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně proto v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovanou dopisem ze dne 24. 6. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 7 540 Kč (116 dní × denní sazba 65 Kč) a nákladů na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 7 840 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Dopis s výzvou ze dne 24. 6. 2020 k zaplacení byl žalované doručen. Dopisem ze dne 4. 2. 2021 bylo žalované sděleno, že jí byl povolen splátkový kalendář ve výši splátek 300 Kč měsíčně, počínaje dnem 15. 2. 2021, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná částečně plnila, a to splátkou 300 Kč ke dni 26. 2. 2021, splátkou 300 Kč ke dni 25. 3. 2021, splátkou 300 Kč ke dni 19. 4. 2021, splátkou 300 Kč ke dni 5. 5. 2021, splátkou 300 Kč ke dni 4. 6. 2021, splátkou 300 Kč ke dni 6. 7. 2021 a splátkou 300 Kč ke dni 29. 7. 2021, celkem tedy uhradila 2 100 Kč. Žalobkyně poté ještě zaslala žalované upomínky o zaplacení dlužné částky a následně předžalobní výzvu k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. 4. Žalovaná v řízení netvrdila (natož aby prokázala), že jí dluh ve výši 5 740 Kč nevznikl, ani to, že předmětnou částku 5 740 Kč s příslušenstvím již zaplatila. 5. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla, které bylo evidováno v registru vozidel jako provozované, neměla od 31. 12. 2019 do 24. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. byla žalovaná proto povinna zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu za každý den porušení této zákonné povinnosti. Na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. výše denní sazby příspěvku byla určena podle § 2 odst. 1 písm. h) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 205/1999 Sb.) a činila 65 Kč. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 116 dní, příspěvková povinnost žalované představuje částku 7 540 Kč. Žalovaná byla rovněž povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 168/1999 Sb. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalované byl sice povolen splátkový kalendář ve výši 300 Kč měsíčně, avšak i na tento žalovaná plnila jen částečně, uhradila celkem pouze 2 100 Kč. V důsledku prodlení žalované se splácením peněžitého dluhu v celkové výši 7 840 Kč (7 540 Kč + 300 Kč), který byl splatný nejpozději dne 7. 9. 2020, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 8. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 9. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 10. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).