16 C 437/2021-19 — Okresní soud v Karviné

1. V řízení zahájeném u soudu dne 2. 10. 2021 uplatnila žalobkyně proti žalovanému nárok na zaplacení částky 1 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 14. 7. 2016 do zaplacení. Žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 13. 7. 2016 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], a to ve vlaku 843 mezi stanicemi Ostrava hl. n. a Bohumín, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 20 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, byla žalovanému vyměřena přirážka 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 020 Kč, splatná 14. 7. 2016, kterou na základě smlouvy o postoupení ze dne 15. 12. 2015 postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Tato společnost jako nová věřitelka žalovaného postoupila dne 2. 2. 2017 předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni, která následně ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky 1 020 Kč s příslušenstvím spojenou s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný na výzvu k plnění nereagoval a dosud ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé jednání nenařídil, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili. 4. Po zhodnocení skutkových zjištění, která soud učinil přímo z listinných důkazů přiložených k žalobě, je závěr o skutkovém stavu věci následující: 5. Žalovaný dne 13. 7. 2016 cestoval bez platného jízdního dokladu v prostředku hromadné dopravy provozovaném společností [právnická osoba], a to vlakem č. 843 na trase mezi stanicemi Ostrava hl.n. a Bohumín. Žalovaný byl v průběhu přepravy kontrolován vlakovým revizorem (osobou pověřenou společností [právnická osoba]), který sepsal oznámení o závadách a vystavil potvrzení o nedodržení SPPO (smluvních přepravních podmínek) s výzvou k úhradě obyčejného jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle tarifu Českých drah. Žalovaný, podepsal potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 13. 7. 2016, ale jízdné ani přirážku neuhradil. Předmětné pohledávky společnosti [právnická osoba], za žalovaným ve výši 1 020 Kč byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], sídlem v [anonymizováno], která poté tyto pohledávky postoupila žalující společnosti smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne 24. 4. 2017, aby jí jako nové věřitelce (právní nástupkyni [právnická osoba]) zaplatil dlužnou částku 1 020 Kč s příslušenstvím. 6. Žalovaný v průběhu řízení nijak skutková tvrzení žaloby nezpochybnil a ani netvrdil, natož aby prokázal, že dlužné jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč uhradil. 7. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že mezi [právnická osoba], jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím došlo dne 16. 7. 2019 konkludentně k uzavření přepravní smlouvy podle § 2550 občanského zákoníku č. 89/2019 Sb., který je účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný tak měl právo, aby ho [právnická osoba], přepravily do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ustanovení § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob činilo v daném případě 20 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem, byl povinen uhradit i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami [právnická osoba], platnými v době přepravní kontroly. Celkový dluh žalovaného ve výši 1 020 Kč byl splatný 13. 7. 2016, a tak je žalovaný od 14. 7. 2016 v prodlení se splacením tohoto peněžitého dluhu. Podle § 1970 o. z. je proto povinen zaplatit úrok z prodlení z částky 1 020 Kč za dobu od 14. 7. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinného od 1. 1. 2014. Aktivní věcná legitimace žalobkyně jako v pořadí druhé právní nástupkyně původní věřitelky, tj. [právnická osoba], je dána v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. na základě smluv o postoupení pohledávek. 8. Soud s ohledem na shora uvedené skutkové a právní závěry žalobě zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal proti neúspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 1 489 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. (advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty). 10. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní jako postupníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je z úřední činnosti soudu známo, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, kterou je advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] (platební místo). 12. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok I. rozsudku) a náhrady nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 13. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř., protože se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).