16 C 85/2022-19 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 27. 10. 2021, domáhala se žalobkyně, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 2 159,41 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 290,98 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, se žalovaný nepřihlásil v zákonné lhůtě jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a tento poplatek platit v zákonem stanovené výši a na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval, aby prokázal, že není poplatníkem televizního poplatku, zařadila ho žalobkyně dle shora citovaného zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkem částku 2 159,41 Kč, když nezaplatil televizní poplatky za období září 2019 až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně, tj. celkem 2 159,41 Kč (16× 135 Kč). Žalobkyně žalovaného vyzvala písemně k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě, avšak bezvýsledně. V důsledku prodlení žalovaného se splněním pravidelných měsíčních poplatků, má žalobkyně ze zákona právo, aby jí žalovaný zaplatil i úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně tento úrok z prodlení kapitalizovala a požaduje částku 290,98 Kč, což je úrok z prodlení vyčíslený za dobu prodlení s každou jednotlivou platbou do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 27. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů k žalobě přiložených a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z žalobkyni předložených listinných důkazů, a to z Výzvy k přihlášení poplatníka České televize ze dne 10. 7. 2018 včetně kopie dodejky ze dne 30. 5. 2019, Písemné informace o zařazení do evidence poplatníků ze dne 25. 7. 2018, Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2021, Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, služba DINO ze dne 8. 3. 2021 včetně přehledu nezaplacených předpisů včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 10. 3. 2021 a Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný se nepřihlásil jako poplatník televizních poplatků a jelikož na výzvu k přihlášení poplatníka ze dne 10. 7. 2018 ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neoznámil písemným čestným prohlášením, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá televizní přijímač, považuje se za poplatníka televizního poplatku od 1. 9. 2018 s povinností platit. Žalovaný nezaplatil žalobkyni televizní poplatky v celkové výši 2 159,41 Kč, když neuhradil televizní poplatky za jednotlivé měsíce, a to v období září 2019 až leden 2020. Výše televizního poplatku byla stanovena v částce 135 Kč měsíčně. Výzvou k zaplacení ze dne 8. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných televizních poplatků v celkové výši 2 533,74 Kč a byl mu zaslán přehled nezaplacených předpisů (detail dluhu). Tato výzva byla žalovanému doručována na adresu jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec] [obec] a byla dne 24. 3. 2021 jako nedoručená zásilka vrácena zpět žalobkyni. I přes výzvu žalovaný nezaplatil ničeho. 5. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že dlužné televizní poplatky s příslušenstvím již uhradil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2 ve spojení s ust. § 3 odst. 4 a ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovanému, považovanému za poplatníka televizního poplatku s povinností platit televizní poplatky, vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši, tj. v částce 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil a dluží žalobci na televizních poplatcích za období září 2019 až prosinec 2020 částku 2 159,41 Kč. Splatnost poplatku je stanovena nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická nebo právnická osoba stala poplatníkem. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, zavázal jej soud též k zaplacení úroků z prodlení, které byly přiznány dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizovaných za období ode dne následujícího po splatnosti každého měsíčního poplatku do 27. 10. 2021 v částce 290,98 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 400 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 200 Kč za 2 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 126 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 10. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).