24 C 188/2021-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 12.11.2020 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 511 Kč a zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z částky 7 511 Kč od 21.3.2020 do zaplacení, a dále částku ve výši 8 172 Kč a zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z částky 8 172 Kč od 26.7.2019 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 23.8.2018 uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období od 31.5.2019 do 29.2.2020 elektřinu za cenu 7 511 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 6.3.2020, splatnou dne 20.3.2020. Žalovaný na tuto pohledávku žalobci ničeho neuhradil. Dále dodal žalobce žalovanému v období od 3.9.2018 do 30.5.2019 elektřinu za cenu 8 172 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 11.7.2019, splatnou dne 25.7.2019. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 30.9.2021, č. j. 24 C 188/2021-29, byl žalovaný ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzván, aby soudu ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 18.10.2021. Žalovaný se ve stanovené 10 denní lhůtě nevyjádřil. 3. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi účastníky dne 23.8.2018 bylo prokázáno, že žalobce se zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], EAN: [číslo]. Způsob úhrady faktur byl dohodnut prostřednictvím poštovní poukázky. Fakturou za elektřinu [číslo] vyúčtoval žalobce žalovanému doplatek za elektřinu za období od 3.9.2018 do 30.5.2019 ve výši 8 172 Kč. Mimořádnou fakturou za elektřinu [číslo] vyúčtoval žalobce žalovanému doplatek za elektřinu za období od 31.5.2019 do 29.2.2020 ve výši 7 511,27 Kč. Výzvou k úhradě závazků ze dne 15.10.2020, odeslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky. 4. Na skutkový stav soud aplikoval zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), podle kterého je účastníkem (§ 22 zákona) trhu s elektřinou zákazník, jež má právo (§ 28 zákona) na uzavření smlouvy na odběr elektřiny oproti povinnosti za odběr platit stanovenou cenu (§ 50 zákona), a § 2079 a násl. občanského zákoníku (kupní smlouva). 5. Listinami bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaný zavázal žalobci za odběr elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], uhradit dohodnutou cenu. V průběhu řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil za výše uvedené období za odběr elektřiny celkem částku ve výši 15 683 Kč, a proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 uvedeného nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro druhé pololetí r. 2021 činila repo sazba 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 %. Žalovaný byl povinen plnit (za situace, že nebylo prokázáno dřívější doručení faktury do dispozice žalovanému) doručením žaloby (18.10.2021). Žalovaný byl povinen plnit prvního dne poté (19.10.2021), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne, tedy dnem 20.10.2021, se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto žalobu co do úroku z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku, zamítl. 6. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva přiznal v plné výši. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 7. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, částku 2 252 Kč.