24 C 228/2021-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 2 700 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 426,44 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil dne 1.4.1988. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období od 1/2019 do 8/2020 po 135 Kč měsíčně. Dále žalobce požadoval úrok z prodlení, který kapitalizoval, a to od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do vyhotovení žaloby, tedy k datu 15.7.2021. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný v rámci podaného odporu proti platebnímu rozkazu na svou obranu uvedl, že od prosince roku 2018 v bytě nebydlí, byt odevzdal, SIPO odhlásil. Poplatky řádně platí v nájmu na ulici [ulice a číslo] v [obec], kde má i trvalý pobyt., a to prostřednictvím SIPO vedeného na jméno [jméno] [příjmení]. 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České pošty – ze dne 21.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl od dubna 1988 přihlášen jako poplatník, a to na adrese [adresa]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný bydlí od 27.12.2018 na adrese [adresa]. 5. Podle § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 348/2015 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, poplatník platí poplatek z jednoho televizního přijímače, přičemž televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem. Za této situace soud žalobě nevyhověl a žalobu zamítl. 6. Pokud žalobce poukazoval na povinnost poplatníka oznámit změny související s evidencí televizního poplatku vyplývající ze zákona č. 348/2015 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, pak soud dovodil, že ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník, který nesplnil některou z povinností uložených v § 8 odst. 8 a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, ze kterého je povinen platit rozhlasový nebo televizní poplatek. V úvahu připadající přirážka ve výši 1 000 Kč nebyla předmětem žaloby. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení neúspěšný. Žalovanému náklady řízení nevznikly.