24 C 8/2022-16 — Okresní soud v Karviné

(stručné - § 157 odst. 4 občanského soudního řádu) 1. Žalobou došlou soudu dne 27.10.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 2 160 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 291,09 Kč. Žalobce (s odkazem na § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, podle kterého jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemně výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy) tvrdil, že žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobce, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona, nereagoval, a proto jej zařadil do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný nezaplatil měsíční televizní poplatky po 135 Kč za měsíce 9/ 2019 – 12/ 2020. Televizní poplatek je splatný nejpozději 15. dne kalendářního měsíce. Žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Zákonný úrok žalobce kapitalizoval, a to od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 27.10.2021. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 31.1.2022, č. j. 24 C 8/2022-14, byl žalovaný ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzván, aby soudu ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 17.2.2022. Žalovaný se ve stanovené 10denní lhůtě nevyjádřil. 3. Výzvou ze dne 10.7.2018 vyzval žalobce žalovaného k přihlášení poplatníka České televize a zároveň žalovanému sdělil, že jako evidovaný odběratel elektrické energie nebyl nalezen mezi plátci televizních poplatků, a dále že dle platné legislativy bude považován za poplatníka a bude zařazen do evidence osob s povinností televizní poplatky hradit. Výzva byla žalovanému doručena dne 17.7.2018. Žalovaný se stal dle„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – Výpis z evidence České pošty“ ze dne 16.9.2021 od 1/ 2019 poplatníkem televizního přijímače. Písemnou výzvou ze dne 8.3.2021, doručenou dne 17.3.2021, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků. Z předložené specifikace výpočtu zákonného úroku bylo zjištěno, že kapitalizovaná výše úroků za požadované období činí 291,09 Kč. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 348/2005 Sb. (o rozhlasových a televizních poplatcích), v platném znění, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vznikla podle § 3 odst. 4, § 5 a § 6 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost platit televizní poplatek měsíčně ve výši 135 Kč Za stavu, že žalovaný tuto svoji povinnost ve výše uvedených měsících nesplnil, soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci celkem částku 2 160 Kč (16 x 135 Kč). Kapitalizovaný úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v druhém pololetí r. 2019 a v prvém pololetí r. 2020 2 %, a v druhém pololetí r. 2020 0,25 %. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních splátek vždy od 16. dne měsíce, za který měl být poplatek zaplacen (§ 7 odst. 2 zákona č. 348/2015 Sb.). Kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu prodlení od každé jednotlivé měsíční částky poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do 27.10.2021, činí 291,09 Kč. 5. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu a na případné ostatní úkony pak § 7 a násl. advokátního tarifu. 6. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč) podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 726 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 126 Kč.