26 C 410/2021-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 11. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 013,34 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], která zanikla v důsledku fúze sloučením ke dni 1. 4. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 12. 9. 2019 smlouvu [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Smlouva byla jednostranně ukončena předchůdkyní žalobkyně v důsledku porušení povinností žalovaným (prodlení s hrazením poplatků za poskytnuté služby elektronických komunikací) a tato společnost od smlouvy odstoupila a současně vyzvala žalovaného k vrácení dvou dočasně poskytnutých zařízení (wifi modem a set-top-box) ve lhůtě do sedmi dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný tato dvě zařízení nevrátil a vznikla mu tak povinnost dle smlouvy a smluvních podmínek k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 2 000 Kč. Dlužná částka dále sestává z nájemného za tato dvě zařízení, které činilo 70 Kč měsíčně u každého ze zařízení, a to za dobu od 11. 9. 2019 do 31. 12. 2019 v celkové výši 513,34 Kč. Dále dlužná částka sestává z poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. 2. Z důvodu neznámého pobytu byl žalovanému pro toto řízení ustanoven opatrovník v osobě advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby, zejména co do částky 500 Kč jako poplatku. 3. Jelikož je žalovaný občanem Slovenské republiky, zabýval se soud otázkou, zda české soudy mají pravomoc projednat tuto věc a ji rozhodnout, případně podle kterého právního řádu. Pravomoc Okresního soudu v Karviné je dána na základě článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EÚ) č. 1215/2012 ze dne 12. 2. 2012 o příslušnosti a uznávání, a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, jelikož služby na základě předmětné smlouvy byly žalovanému poskytovány v místě jeho tehdejšího bydliště v [obec]. Věc byla rozhodnuta podle českého právního řádu vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena a v plném rozsahu realizována na území České republiky. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 10. 9. 2019 [číslo] zakázkového listu ze dne 11. 9. 2019, ceníků služeb UPC platného od 1. 2. 2019 a od 6. 9. 2019, všeobecných podmínek k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, odstoupení od smlouvy ze dne 7. 2. 2019, vyúčtování [číslo] ze dne 1. 10. 2019, [číslo] ze dne 5. 11. 2019, [číslo] ze dne 1. 12. 2019 a [číslo] ze dne 1. 1. 2020, výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a předžalobní upomínky ze dne 14. 7. 2021 včetně podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], která zanikla ke dni 1. 4. 2020 O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní upomínce ze dne 14. 7. 2021, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 9. 2019 mezi předchůdkyní žalobkyně (dále jen UPC) a žalovaným (bytem [adresa]). UPC se zavázala kromě poskytování uvedených ve smlouvě služeb elektronických komunikací i k pronájmu žalovanému zařízení označeného jako HD box a WIFI modem a to za nájemné 70 Kč měsíčně za každé z těchto zařízení. Ve smlouvě se dále žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu, pokud nevrátí přijímací zařízení v pořádku a včas dle bodu 7.4. a 7.5. všeobecných obchodních podmínek. Z všeobecných obchodních podmínek UPC bylo zjištěno následující: UPC může odstoupit od smlouvy v případě, že klient neuhradí dvě po sobě jdoucí nebo tři jakákoli vyúčtování, a to i přes upozornění; klient má povinnost do sedmi dnů od ukončení smlouvy vrátit pronajaté přijímací zařízení na adresu distribučního skladu UPC, a to včas a v pořádku; pokud přijímací zařízení nebude vráceno řádně a včas, může žalobkyně naúčtovat klientovi smluvní pokutu dle ceníku. Z ceníku služeb žalobkyně bylo zjištěno následující: měsíční poplatek za dočasné poskytnutí set-top-boxu KAON činí 70 Kč, měsíční poplatek za dočasné poskytnutí WIFI modemu činí 70 Kč, smluvní pokuta pro případ nevrácení včas a v pořádku set-top-boxu a modemu činí 2 000 Kč za každé zařízení. Ze zakázkového listu ze dne 22. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila téhož dne převzetí přijímacího zařízení set-top-box KAON a dále WIFI modemu na adrese [adresa]. Ze zakázkového listu ze dne 11. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil převzetí zařízení označených jako set-top-box KAON a modemu WIFI. Ve vyúčtováních [číslo] [číslo] [číslo] vyúčtovala UPC žalovanému služby vyúčtované za jeden kalendářní měsíc, a to za období od 11. 9. 2019 do 31. 12. 2019. Pouze první z těchto vyúčtování se týkalo období delšího: částí září a celého října 2019. Splatnost každého z vyúčtování byla stanovena na 20. den kalendářního měsíce, v němž bylo vyúčtování vystaveno. V každém byla stanovena celková cena poskytnutých služeb, z čehož za pronájem WIFI modemu bylo účtováno 3 x 70 Kč a a 46,67 Kč a za pronájem set-top-boxu KAON 3 x 70 Kč a 46,67 Kč. Vyúčtováním [číslo] vyúčtovala UPC žalovanému poplatek vy výši 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku. UPC od předmětné smlouvy s žalovaným odstoupila dopisem ze dne 7. 2. 2019 (správné datum zřejmě 7. 2. 2020), a to pro neplnění závazků vyplývajících ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a současně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku ve výši 3 668,22 Kč ve lhůtě do 5. 3. 2020 a dále k vrácení zařízení set-top-boxu KAON a modemu WIFI s uvedením výrobních čísel obou přístrojů, a to ve lhůtě do 5. 3. 2020. Doručení nebo alespoň odeslání této listiny žalovanému nebylo v řízení prokázáno. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě toho, že žalobkyně je právním nástupcem původního věřitele společnosti [právnická osoba], který zanikl. V řízení byl prokázán vznik závazkového vztahu mezi předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] a žalovaným z titulu písemně uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. O nárocích uplatněných v tomto řízení je příslušný rozhodovat obecný soud a nikoliv Český telekomunikační úřad. Jedná se totiž o nároky nesouvisející přímo s poskytováním služeb elektronických komunikací, ale o nároky z titulu pronájmu přijímacího zařízení včetně smluvní pokuty za nevrácení těchto zařízení po skončení smluvního vztahu. Žalovaný prokazatelně převzal do nájmu dvě přijímací zařízení označená jako WIFI modem a set-top-box. Výše měsíčního nájemného za užívání každého z přístrojů je patrná ze smlouvy a činí 70 Kč. Žalovaný netvrdil, že by [právnická osoba] hradil sjednané platby, tj. nájemné za obě zařízení. Žalobkyni tak byla přiznána částka v celkové výši 513,34 Kč jako nájemné za užívání dvou zařízení za období od 11. 9. 2019 do 31. 12. 2019. 7. Naopak žaloba byla zamítnuta co do částky 4 000 Kč jako smluvní pokuty za nevrácení přijímacích zařízení žalovaným a co do částky 500 Kč jako poplatku za odpojení. Povinnost vrátit přijímací zařízení je vázána na ukončení smluvního vztahu, v daném případě na odstoupení od smlouvy předchůdkyní žalobkyně. Nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně odstoupila od smlouvy, tj. že by odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno, či alespoň odesláno na jeho adresu. Opatrovník žalovaného neučinil nesporným tvrzení žalobkyně o odeslání této listiny. Žalobkyně přes výzvu soudu učiněnou u jednání neoznačila žádné důkazy k prokázání provedení odpojení žalovaného, se kterým se dle ceníku pojí poplatek ve výši 500 Kč. Opatrovník žalovaného neučinil nesporným tvrzení žalobkyně o odpojení žalovaného. S ohledem na shora uvedené, byla žaloba co do částky 4 500 Kč zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalovaný byl úspěšná co do částky 4 500 Kč, tj. 90 % předmětu řízení a neúspěšný co do částky 513,34 Kč, tj. 10 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 80 % nákladů řízení (90 – 10). Náklady řízení žalovaného sestávají z odměny a náhrady hotových výdajů jeho opatrovníka, které jsou hrazeny státem, a proto byla žalobkyně zavázána k úhradě 80 % těchto nákladů státu na účet Okresního soudu v Karviné. Jedná se o částku 4 320 Kč, tj. 80 % z částky 5 400 Kč. 9. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby v částce 600 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 400 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno, a proto vznikla žalob