27 C 194/2022-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2022 domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 1 080 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což žalovaná splnila 30. 4. 2019. Žalovaná však nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za měsíce duben až listopad 2021 po 135 Kč měsíčně, celkem tedy 8 * 135 Kč = 1 080 Kč, a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Kromě jistiny se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení u jednotlivého poplatku od jeho splatnosti 15. dne v měsíci do data 15. 2. 2022 v celkové částce 50,88 Kč. 2. Žalovaná k věci uvedla, že právě v dubnu 2021, odkdy má být v prodlení s úhradou televizních poplatků, přebíral dům na adrese [adresa žalované], kde v té době bydlela, jiný majitel a žalovaná zde ukončila bydlení a přestěhovala se na adresu [adresa], kde televizi nemá. Žalobkyni zasílala o ukončení bydlení dopis. Doklad o odeslání dopisu žalobkyni nedohledala. Dále uvádí, že na této adrese v dubnu 2021 rušila i elektřinu a plyn. Na adrese [adresa žalované]. Žalovaná navrhuje k důkazu česné prohlášení jejího přítele [jméno] [jméno], který s ní bydlí na současné adrese [adresa], že od doby, kdy se sem přestěhovali, v domácnosti nevlastní televizní přístroj, neboť její přítel je na cestách a většinou se nezdržuje doma a tudíž jako svědka by jej bylo problematické předvolat a vyslechnout. 3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to přihlášením poplatníka v potvrzení ČP, výzvy včetně dodejky, specifikace výpočtu úroků z prodlení, vyúčtování za elektřinu za období od 21. 8. 2020 do 18. 5. 2021 a čestného prohlášení [jméno] [jméno] ze dne 24. 10. 2022. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 5. Žalovaná se stala dle potvrzení o přihlášení z evidence České pošty s.p. poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky v měsíci dubnu 2019. V potvrzení o přihlášení je uvedena adresa žalované [anonymizována tři slova], [číslo] [obec] [část obce]. Výzvou ze dne 3. 12. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového dluhu ve výši 1 080 Kč (za duben až listopad 2021 po 135 Kč měsíčně). Výzva byla dle dodejky žalované zaslána na uváděnou adresu dne 3. 12. 2021 a vrácena žalobkyni zpět dne 20. 12. 2021 s tím, že si ji adresát v úložní době nevyzvednul. Z konečného vyúčtování společnosti [právnická osoba] za elektřinu za období od 21. 8. 2020 do 18. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná ukončila odběr na adrese [adresa žalované], z důvodu odstěhování. Z čestného prohlášení [jméno] [jméno] ze dne 24. 10. 2022 soud zjistil, že na adrese [adresa], a to až dosud. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. Žalované přihlášením televizního přijímače vznikla povinnost platit podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb. televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně dle § 6 zákona, splatné dle § 7 odst. 2 zákona do 15. dne v měsíci. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila a neuhradila televizní poplatky za období duben a květen 2021, kdy ještě prokazatelně pobývala na adrese [adresa žalované], a to i přes výzvu k zaplacení ze dne 3. 12. 2021, zaslanou žalované ve smyslu ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit televizní poplatky, jejichž výše se odvíjí od zákonné úpravy, v celkové výši 270 Kč (2x 135 Kč) za měsíce duben a květen 2021 v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 1970 občanského zákoníku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. pak byl úrok z prodlení z poplatků splatných v jednotlivých měsících přiznán vždy od 16. dne měsíce, za který měl být poplatek zaplacen, do data 15. 2. 2022 dle žalobního požadavku. Za toto období z přiznaných dvou měsíců činí celková výše úroku z prodlení částku 17,71 Kč. Žalovaná sice neprokázala, že by žalobkyni dopisem o zrušení televize informovala, jak tvrdila, avšak z provedených důkazů (ukončení odběru elektřiny a čestného prohlášení [jméno] [jméno] ze dne 24. 10. 2022) vyplývá, že dál již televizní přístroj nevlastnila, a tudíž jí za další období od června do listopadu 2021 povinnost platit poplatky nevznikla. Soud proto ve zbylé části co do 810 Kč žalobu jako nedůvodnou včetně odpovídající části příslušenství ve výši 33,17 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Jelikož ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, měla by právo na přiznání poměrné části náhrady nákladů řízení. Protože však žalované s řízením žádné náklady nevznikly a žádné ani neuplatňovala, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.