27 C 438/2021-32 — Okresní soud v Karviné

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 21. 12. 2021 se domáhala manželka rozvodu manželství uzavřeného dne [datum]. V návrhu uvedla, že z manželství pochází jedno nezletilé dítě, a to dcera. Příčinou rozvratu manželství je neshoda a rozdílné názory na základní otázky společného soužití a fungování manželství a rodiny jako např. vedení domácnosti, trávení volného času, otázky finančního hospodaření. Tyto rozdílné názory vedly postupně k vzájemnému odcizení, omezení vzájemné komunikace pouze na společné nezletilé dítě a následně k ukončení vzájemného manželského soužití po stránce vzájemného hospodaření a intimního života až po odstěhování manželky ze společné domácnosti počátkem října 2020. Manželství navrhovatele a odpůrce ke dni podání tohoto návrhu neplní žádnou svou společenskou funkci a ani nelze do budoucna očekávat obnovení manželského soužití manželů. Manželství účastníků je tedy dlouhodobě a nenapravitelně rozvráceno, kdy navrhovatel již nemá zájem ke dni podání tohoto návrhu na zachování manželství. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství nesouhlasí. Rovněž nesouhlasí s důvody rozvratu manželství. Jejich společné soužití podle něj nikdy netrpělo vážnějšími neshodami a rozdílnými názory na vedení domácnosti a fungování rodiny ani na trávení volného času. Také popírá, že by během společného soužití měli jakékoliv neshody ohledně finančního hospodaření, neboť po celou dobu disponovali společným účtem, na který byl posílán jeho i manželčin plat a s finančními prostředky vždy nakládali uváženě a po vzájemné dohodě. Jako jediný důvod rozvratu manželství manžel spatřuje mimomanželský vztah manželky s jejím bývalým spolužákem [jméno] [příjmení]. I poté, co se tento muž s manželkou rozešel, nabízel manžel manželce obnovení manželského soužití a byl ji ochoten odpustit. Jako důkaz uvádí rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2018, č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2017, č.j. [číslo jednací], tak, že se manželství nerozvádí. V průběhu řízení při jednání konaném dne 26. 9. 2022 manželka uvedla, že činí nespornou jako příčinu rozvratu svůj mimomanželský poměr manželky s [jméno] [příjmení]. Soud provedl důkaz čtením oddacího listu, rozsudku zdejšího soudu ze dne 17. 5. 2022, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 6. 2022, sdělení Městského úřadu Bohumín - odboru sociálního ze dne 1. 8. 2022 a dále výslechem obou účastníků. Z výše uvedených listinných důkazů a z účastnických výpovědí soud zjistil tento skutkový stav: Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 9. 9. 2006 v kostele Božského Srdce Páně v [obec] [část obce]. U obou manželů se jednalo o první manželství. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a rozsudku zdejšího soudu ze dne 17. 5. 2022, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 6. 2022, vzal soud za zjištěno, že z manželství účastníků pochází jedna nezletilá dcera. O úpravě práv a povinností k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto shora citovaným, již pravomocným rozsudkem zdejšího soudu, kterým byla schválena dohoda rodičů, dle které byla nezletilá dcera svěřena do střídavé péče obou rodičů, a nikomu nebylo stanoveno výživné. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud dále za zjištěno, že příčinou rozvratu je mimomanželský poměr manželky s [jméno] [příjmení], který začal na podzim 2016. V současné době je sice již ukončen, ale manželka se k manželovi se už vrátit nechce. Už se jednou odstěhovala a žila s přítelem [jméno] [příjmení] asi půl roku, to bylo v r. 2019. Manželka se s dcerou v říjnu 2020 odstěhovala ze společné domácnosti do [obec]. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Na základě provedeného dokazování, a to zejm. na základě účastnické výpovědi manželky, dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno. Soud taktéž přihlédl k intenzitě rozvratu manželství a délce nesoužití manželů, když doba, kdy účastníci spolu nežijí, činí cca 2 roky. Příčinu rozvratu soud spatřuje převážně na straně manželky, a to v důsledku jejího mimomanželského poměru. Byť tato nevěra již skončila, z výpovědi manželky i z toho, že již dva roky nesdílí s manželem společnou domácnost a je pevně rozhodnuta ji již neobnovovat, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že manželství účastníků je nyní již skutečně trvale a hluboce rozvráceno, a to do té míry, že nelze reálně očekávat obnovení soužití. Soudu je samozřejmě z úřední činnosti znám rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2017, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2018, č.j. [číslo jednací], kterým byl původní prvoinstanční rozsudek vyhovující předchozímu návrhu manželky na rozvod změněn tak, že se manželství nerozvádí. V té době však odvolací soud vycházel z odlišného skutkového stavu, než jaký je nyní. Odvolací soud tehdy vycházel z toho, že v době jeho rozhodování manželé nadále spolu žili ve společné domácnosti, společně hradili náklady spojené s chodem domácnosti a svými potřebami a tedy společně hospodařili. V současné sobě však je již skutkový stav zcela odlišný, neboť manželka s manželem již cca 2 roky nebydlí, a to od října 2020, kdy se manželka odstěhovala, manželé tedy už nejméně 2 roky spolu nesdílejí společnou domácnost, nehospodaří spolu a intimně se nestýkají, přičemž manželka opakovaně i v průběhu soudního řízení jednoznačně uváděla, že k manželovi už nic necítí, nechce se k němu vrátit, nechce obnovit společné soužití a nechce s manželem bydlet, společně hospodařit a hlavně s ním nechce vést intimní život. Stát reprezentovaný soudem pak nemůže nutit některého z manželů proti jeho svobodné vůli obnovovat soužití, neboť k tomuto jednak nemá pravomoc, a takový postup by byl i v rozporu se zásadami občanského práva, např. s § 3 odst. 1 občanského zákona, dle nějž soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým, což zde soudem shledáno nebylo, v jednání manželky soud svévoli či lehkovážnost nespatřuje. V tomto případě má tedy právo na projev svobodné vůle přednost před zájmem státu na zachování manželství. V řízení navíc nebylo zjištěno, že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmy jejich nezletilé dcery, což bylo potvrzeno i zprávou Městského úřadu Bohumín - odboru sociálního. Vzhledem k tomu, že soud z výše uvedených důvodů považuje manželství účastníků za trvale a hluboce rozvrácené, rozhodl o jeho rozvodu podle § 755 o.z. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 23 z.ř.s.