18 C 199/2023-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou, doručenou soudu dne 20. 4. 2023, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku v celkové výši 10 500 Kč s příslušenstvím. V nároku 1 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6 540 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 240 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných vozidel za dobu od 6. 9. 2019 do 31. 3. 2020, kdy nebyl osobní automobil žalované [registrační značka] pojištěn, ačkoli byl provozován. Příspěvek za 208 dní provozu bez povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem činí 6 240 Kč (při denní částce 30 Kč) a dále žalobkyně požadovala úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. V nároku 2 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 960 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 660 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných vozidel za dobu od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, kdy nebyl osobní automobil žalované [registrační značka] pojištěn, ačkoli byl provozován. Příspěvek za 122 dní provozu bez povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem činí 3 660 Kč (při denní částce 30 Kč) a dále žalobkyně požadovala úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 19. 8. 2020 zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně poté, co zjistila, že její automobil [registrační značka] nebyl v období od 6. 9. 2019 do 31. 3. 2020 pojištěn, ačkoli byl provozován. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 6 240 Kč. Závazek vůči [anonymizována tři slova] měla žalovaná uhradit do 60 dnů od doručení výzvy (s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření s pandemií koronaviru). O úhradu dlužné částky byla žalovaná opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 12. 12. 2022. Žalobkyně dne 2. 12. 2020 zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně poté, co zjistila, že její automobil [registrační značka] nebyl v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 pojištěn, ačkoli byl provozován. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 3 660 Kč. Závazek vůči [anonymizována tři slova] měla žalovaná uhradit do 60 dnů od doručení výzvy (s ohledem na vyhlášení stavu nouze a mimořádná opatření s pandemií koronaviru). O úhradu dlužné částky byla žalovaná opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně ze dne 12. 12. 2022. 5. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, o níž žalobkyně v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon“) zjistila, že je vlastníkem automobilu [registrační značka], nesplnila svou povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, která vyplývá z ust. § 1 a 3 odst. 1, 2 zákona. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1, 4 citovaného zákona nárok na příspěvek, jehož výše byla stanovená jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. 208 dní x 30 Kč a 122 dní x 30 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí citovaný zákon), což činí 6 240Kč a 3 660 Kč. Kromě uvedené částky je podle § 4 odst. 4 tohoto zákona žalovaná povinna zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 2 x 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by příspěvky s poplatky již uhradila, popř. že by k vozidlu měla v žalovaném období řádně sjednáno zákonné pojištění. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z dlužného příspěvku, na které má nárok podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 252 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 800 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč, skládající se z (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 300 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 300 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu) c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 7. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 8. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.