18 C 7/2023-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 435 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 135 Kč za dobu od 2. 3. 2022 do zaplacení představující zákonný příspěvek nepojištěných vozidel za dobu od 25. 12. 2020 do 29. 9. 2021, kdy nebyl osobní automobil žalovaného [registrační značka] pojištěn, ačkoli byl provozován. Příspěvek za 279 dní provozu bez povinného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, činí 18 135 Kč (při denní částce 55 Kč) a dále žalobkyně požaduje úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne 27. 6. 2022 zaslala doporučeně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně poté, co zjistila, že jeho osobní vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 25. 12. 2020 do 29. 9. 2021 pojištěno, ačkoli bylo provozováno. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 18 950 Kč představující příspěvek ve výši 18 135 Kč za 279 dní nepojištění při denní sazbě 65 Kč a dále k úhradě nákladů na uplatnění 300 Kč a úroku z prodlení v částce 515 Kč, Závazek vůči České kanceláři pojistitelů měl žalovaný uhradit do 15 dnů od doručení výzvy. O úhradu dlužné částky byl žalovaný opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 23. 8. 2022. 4. Žaloba je důvodná. Žalovaný, o němž žalobkyně v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon“) z Centrálního registru vozidel zjistila, že je vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], nesplnil svou povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, která vyplývá z ust. § 1 a 3 odst. 1, 2 zákona. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1, 4 citovaného zákona nárok na příspěvek, jehož výše byla stanovená jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. 279 dní x 65 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí citovaný zákon), což činí 18 135 Kč. Kromě uvedené částky je podle § 4 odst. 4 tohoto zákona žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by příspěvek s poplatkem již uhradil, popř. že by k vozidlu měl v žalovaném období řádně sjednáno zákonné pojištění. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z dlužného příspěvku, na které má nárok podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby do podání tzv. formulářové žaloby ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč.