23 C 143/2023-22 — Okresní soud v Karviné

1. Manželka [celé jméno manželky] se návrhem ze dne 9. 5. 2023, doručeným soudu dne 9. 5. 2023, domáhala rozvodu manželství s manželem [celé jméno manžela], které uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Karviné, přičemž v případě manželky se jednalo o manželství první a v případě manžela o manželství druhé. Jejich poslední společné bydliště bylo na adrese [adresa manžela a manželky]. Z manželství se narodily dvě děti, [obec] [celé jméno manželky], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], obě již zletilé. Manželství bylo několik let harmonické, problémy v manželství začaly kvůli neshodám ohledně manželčina pracovního vytížení a pracovní doby. Manželka u účastnického výslechu uvedla, že manželství bylo souladné do roku 2019, problémy se začaly objevovat, když nastoupila do zaměstnání jako učitelka na střední škole, přestože její pracovní doba byla od 8 do 15 hodin, práce vyžadovala další přípravu a přesčasové hodiny. Manžel vyčítal manželce, že práci věnuje mnoho času, přijíždí pozdě nebo pracuje doma, že si nenechá zaplatit přesčasové hodiny a sedí v práci zadarmo. Se změnou zaměstnání souviselo i snížení jejího výdělku, což se manželovi nelíbilo, protože klesl příjem rodiny, nedošlo však k tomu, že by manželé nedokázali splácet své závazky, nicméně nižší příjem se odrazil v komfortu, na který byla rodina zvyklá. Následně počátkem roku 2020 manželka opět změnila zaměstnání, nastoupila jako vrchní sestra na ortopedickém oddělení v nemocnici, protože však byla pandemie Covid-19, tak se oddělení přeměnilo na oddělení covidové, což si vyžádalo dlouhé směny a další přesčasovou práci. Manžel opět vyčítal manželce, že jen pracuje a nemá své pracovní nasazení adekvátně finančně ohodnoceno. Byl se zaměstnáním a finančním ohodnocením manželky nespokojený. Dále uvedla, že jí manžel přestal důvěřovat, příčinou bylo, že na manželův telefonát, kdy se jí ptal, jestli je v práci, odpověděla lživě, řekla manželovi, že v práci je, ačkoliv v práci nebyla, protože vezla svou kolegyni na narozeniny. Uvedla, že manželovi zalhala, protože mu nechtěla nic vysvětlovat kvůli pěti nebo deseti minutám, kdy není v práci. Manžel se jí snažil kontrolovat i ve volném čase nebo v jejích aktivitách, když navštívila svou kamarádku v jejím bydlišti, zjistila, že se manžel zajel podívat k domu, jestli tam stojí zaparkované auto. Kvůli těmto situacím se manželé hádali, poté se již přestali hádat, na manželovy výčitky manželka reagovala mlčením, protože přestala mít zájem věci řešit. Zajistila si nájemní byt v [obec], kam se odstěhovala ze společného bydliště, zletilé děti zůstaly bydlet spolu s manželem v rodinném domě v [obec]. Doplnila, že se dne 16. 5. 2022 odstěhovala z posledního bydliště do nájemního bytu v [obec], od té doby spolu manželé nežijí a společně nehospodaří, intimně se nestýkají od prosince 2021. Vyloučila obnovení manželského soužití. 2. Manžel se podáním ze dne 18. 6. 2023, doručeným soudu dne 19. 6. 2023, k návrhu na rozvod manželství připojil a s rozvodem manželství souhlasil. Manžel u účastnického výslechu uvedl, že když manželka začala pracovat jako učitelka na střední škole, dojížděla do zaměstnání do [obec], vracela se pozdě večer, navíc pracovala i doma dlouho do noci. Vyčítal manželce, že pracuje zadarmo, protože když její nadřízený rozděloval odměny, manželka dostala jen 4 000 Kč, zatímco jiní dostali odměny mnohem vyšší. Navíc se zaměstnáním se jí zvýšily náklady na dopravu, benzín, opravy auta, amortizace a také měla nižší výdělek, než kterého obvykle dosahovala, asi o částku 10 000 Kč. Vytýkal manželce, že má drahého koníčka a ještě bere rodině peníze z rozpočtu. Manžel vyjádřil přesvědčení, že manželka to pochopila, protože z tohoto zaměstnání odešla a přijala nabídku na zaměstnání jako vrchní sestra v nemocnici. V tomto zaměstnání to bylo zpočátku dobré, ale když se vyměnilo vedení, přestala manželce její nadřízená proplácet přesčasové hodiny a odměny. Vyčítal manželce, že tam dělá zadarmo, nechápal, proč si nenechá proplatit všechny přesčasové hodiny, které odpracovala. Myslel si, že manželce přesčasové hodiny zaměstnavatel proplatí, a to i přesto, že mu manželka vysvětlila, že na její požadavek jí nadřízená řekla, že přesčasové hodiny má vedoucí pracovník zahrnuty ve mzdě. Zdůraznil, že manželku podporoval a všechno snášel, staral se o domácnost, vařil a pokud manželka tvrdila, že jí kontroloval a telefonoval do práce, bylo to z toho důvodu, že chtěl vědět, kdy přijde domů, aby měla připravené teplé jídlo. Potvrdil, že přestal manželce důvěřovat poté, co mu lhala, kdy byl za ní v práci a telefonoval jí, jestli je v práci, řekla mu, že je a přitom tam nebyla a v areálu nemocnice nebylo ani její auto. Vysvětlil, že tam nejel schválně, aby jí kontroloval, ale jel se projet na kole. Připustil, že manželka skutečně vezla svou kamarádku na narozeniny a potom přijela do půl hodiny domů, nicméně manželé se kvůli tomu pohádali, vyčítal manželce, že mu lže. Byl překvapený, že manželka měla připravenou odpověď, že když se mu to nelíbí a nevěří jí, tak se odstěhuje. Pochopil, že to plánovala a nájemní byt, kam se odstěhovala, měla připravený. Potvrdil, že s manželkou se od prosince 2021 intimně nestýkají, nežijí spolu a společně nehospodaří od května 2022, kdy se manželka odstěhovala z posledního společného bydliště do nájemního bytu v [obec]. Zletilé dcery narozené z manželství zůstaly bydlet ve společné domácnosti s manželem. Doplnil, že za této situace se chce rozvést, protože mu nic jiného nezbývá. 3. Z oddacího listu vydaného matričním úřadem Městského úřadu v Karviné dne 4. 8. 1997 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Karviné, které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [obec] ve svazku 47, roč. 1997, strana 93, poř. č. 200, manžel jako rozvedený, manželka jako svobodná. 4. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Ze shodných tvrzení účastníků a výpisu z centrální evidence obyvatel účastníků bylo zjištěno, že účastníci jsou manželé, oba jsou státními občany ČR. Z manželství se narodily dvě děti, [obec] [celé jméno manželky], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], obě již zletilé. Mezi účastníky bylo zcela nesporné, že manželé spolu více jak 13 měsíců, tedy od května 2022 nežijí a společně nehospodaří, kdy se manželka odstěhovala do nájemního bytu v [obec], intimně se nestýkají od prosince 2021, soužití již obnoveno nebylo. Hlavní příčiny rozvratu manželství (§ 756 o. z.) soud v souladu se závěry dokazování (dle shodných tvrzení účastníků) spatřuje v rozdílných názorech manželů na volbu zaměstnání manželky a její finanční ohodnocení, v problémech v komunikaci mezi manžely, rozdílných názorech na způsob trávení osobního času, ztrátě důvěry a z toho vyplývajícím vzájemném citovém odcizení, ztrátě pocitu sounáležitosti manželů a narušení vztahů. Za situace, kdy možnost obnovení soužití manželka vylučuje a manžel připouští, že je rozvod za této situace nevyhnutelný a s přihlédnutím ke vzájemnému citovému odcizení a délce odděleného soužití, lze rozvrat v jejich manželství hodnotit jako trvalý, hluboký a nenapravitelný; soudem pak nebyly shledány žádné důvody, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno (§ 755 odst. 2 o. z.). Děti narozené z manželství jsou již zletilé. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.