28 C 111/2023-15 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na zahájení řízení ze dne 24. 4. 2023, došlým soudu dne 26. 4. 2023, domáhala se [celé jméno manželky], aby její manželství s [celé jméno manžela], uzavřené dne 9. 12. 2021, které je bezdětné, bylo rozvedeno, neboť k manželovi ztratila veškerý citová vztah a nemá zájem na dalším trvání jejich manželství. V návrhu uváděla, že manželství uzavřeli asi po roční známosti, brzy začalo být problémové, plné hádek a manipulace ze strany manžela. V manželství ze strany manžela nepociťovala lásku ani cit. Nejprve bydleli u rodičů manželky a následně sami v bytě na adrese [adresa manžela], manželka však sama společně s manžela bydlela jen dva týdny a poté se vrátila zpět k rodičům. 2. Manžel s rozvodem souhlasil a k návrhu manželky se připojil, navrhoval, a uvedl, že obnovení manželského soužití není možné. 3. K projednání věci o rozvod manželství soud nařídil jednání, které se konalo 21. 7. 2023. 4. Soud po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků zjistil tyto rozhodné skutečnosti, které jsou závěrem o skutkovém stavu. 5. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 9. 12. 2021 v [anonymizováno], v [země], a uzavření manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části Města Brna, [obec], ve svazku [spisová značka], ročník 2022, pořadové [číslo]. Z informačního systému Ministerstva vnitra ČR soud zjistil, že manželka je státním příslušníkem České republiky, manžel je státním příslušníkem Turecka, společné děti nemají. Ze shodného tvrzení účastníků a z výpovědí účastníků má soud za prokázané, že poslední společné bydliště měli na adrese [adresa]. Účastníci spolu nežijí jako manželé a bydlí odděleně od dubna letošního roku, přičemž od té doby ke smíření a k obnovení jejich manželského soužití nedošlo. Příčinou rozvratu soužití manželů byly každodenní neshody, hádky, které vedly ke ztrátě vzájemné důvěry. V důsledku neshod vyvolaných rozdílnými představami o manželském životě se navzájem nezvratně odcizili. 6. Soud nejprve zkoumal, s ohledem na cizí státní příslušnost manžela, což zakládá mezinárodní prvek v řízení, zda je ve věci dána jeho pravomoc ve věci rozhodnout, vyšel při tom z ust. § 47 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, a za situace neexistence mezinárodní smlouvy účinné mezi Českou republikou a Tureckem upravující otázku příslušnosti soudu (mezinárodní pravomoci) ve věcech rozvodu manželství, postupoval dle nařízení rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, dále jen nařízení Brusel IIa, a dospěl k závěru, že jeho pravomoc ve věci rozhodnout je založena čl. 3 odst. 1 nařízení Brusel IIa, neboť oba manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky. 7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 8. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. 9. Soud dospěl k závěru, že manželství účastníků může být rozvedeno, jelikož byla prokázána existence rozvratu manželství, soužití manželů je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení, když mezi manžely došlo ke ztrátě vzájemné důvěry, která je esenciální, nutnou, podmínkou funkčního partnerského vztahu, a k trvalému citovému odcizení, a ani jeden z manželů si obnovení společného soužití nepřeje. Současně nebyly v řízení tvrzeny ani jinak nevyšly v řízení najevo žádné skutečnosti, které by zakládaly zákonnou překážku rozvodu manželství podle ust. § 775 odst. 2 o. z. 10. Soud proto rozhodl, že se manželství [celé jméno manželky] a [celé jméno manžela] se rozvádí. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.