109 C 68/2024-48 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 14 035,04 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 049,13 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 357,2 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 22,62 % ročně z částky 6 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 38 672,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 066,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 915,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 537,58 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 20,82 % ročně z částky 17 537,58 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 21. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, žalované bylo poskytnuto 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit také úrok 4 835 Kč, 1 500 Kč poplatek za zpracování smlouvy a 1 657 Kč poplatek za komfortní splácení. Žalovaná z dlužné částky neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dále společnost , právnická osoba, a žalovaná dne 26. 5. 2020 uzavřely smlouvu o úvěru, kdy žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč, žalovaná se zavázala také uhradit úrok ve výši 16 118 Kč, poplatek za zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení 5 524 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze 3 520 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze zákaznické karty ze dne 21. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, má 3 vyživované osoby, bydlí jako nájemce, má učňovské vzdělání, je svobodná, její příjem činí 9 500 Kč a další příjmy domácnosti 26 000 Kč, u výdajů jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje , právnická osoba, Kč. Ze zákaznické karty ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, 3 vyživované osoby, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 9 500 Kč, ostatní příjmy 6 000 Kč, další příjmy domácnosti 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny na částku , právnická osoba, Kč4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 6. 2020 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 6 000 Kč, žalovaná se s touto částkou zavázala uhradit úrok 4 835 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za komfortní splácení 1 657 Kč. Dále si účastníci sjednali pojistné ve výši 2 340 Kč, částka měla být uhrazena v 78 týdenních splátkách po 210 Kč, poslední splátka měla činit 162 Kč.5. Ze smlouvy od spotřebitelském úvěru ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč, žalovaná se s částkou 20 000 Kč zavázala uhradit úrok 16 110 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za komfortní splácení 5 524 Kč. Částka měla být uhrazena v 78 týdenních splátkách, splátky měly činit 584 Kč, poslední splátka 514 Kč. Zároveň si účastníci dohodli ve smlouvě pojistné ve výši 2 340 Kč.6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznamuje žalované, že došlo k postoupení pohledávek této společnosti na žalobkyni.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek pak bylo prokázáno, že součástí postoupení byly také pohledávky za žalovanou.8. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 o. z. dne 14. 12. 2022, jež uzavřela společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník. Dále žalobkyně tvrdila a prokazovala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o úvěru, jednalo se o smlouvy o úvěru ze dne 21. 6. 2020, kdy žalované bylo poskytnuto 6 000 Kč, a ze dne 26. 5. 2020, kdy žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč. Smlouvy byly uzavřeny dle ustanovení § 2395 o. z. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smluv o úvěrech právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně byla u jednání poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní ohledně zkoumání úvěryschopnosti žalované před uzavřením smluv o úvěrech. Žalobkyně důkazní tvrzení však nedoplnila, důkazní návrhy nenavrhla. Již však z pouhých karet zákazníka vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla řádně prověřovat solventnost žalované, kdy se spokojila s předpokládanými výdaji žalované ve výši 2 000 Kč. Je zcela nepravděpodobné, že žalovaná by byla schopna hradit veškeré své životní potřeby v měsíci v této výši. Smlouvy o úvěrech jsou tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatné. Soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu mezi částkami, které se dostaly do její dispozice a které skutečně uhradila. Pokud jde o smlouvu úvěru ze dne 21. 6. 2020, žalované bylo poskytnuto 6 000 Kč. Z této částky neuhradila ničeho, proto byla zavázána k vydání částky 6 000 Kč. U smlouvy ze dne 26. 5. 2020 bylo žalované poskytnuto 20 000 Kč, z tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila 3 520 Kč, proto soud zavázal žalovanou k vydání částky 16 480 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 16. 12. 2022 byla dána dle podacího lístku k poštovní přepravě 13. 1. 2023, dne 23. 1. 2023 je tak žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Výše úroků z prodlení v této době činila 15 %, žalobkyně se však domáhá úroku v nižší výši, soud tak nemůže překročit žalobní návrh, a proto byl úrok z prodlení přiznán ve výši 8,25 % ročně. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když žalované, která byla ve věci procesně úspěšnější, nevznikly prokazatelné náklady řízení.