112 C 37/2024-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky , částka, s obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne , datum, sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA č. , hodnota, , dle které byla žalované poskytnuta částka , částka, převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s úroky ve výši 111,33 % ročně. Žalovaná sjednané splátky nehradila a ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje úhradu částky , částka, představující nesplacenou jistinu úvěru, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, která byla sjednána pro případ prodlení, a to za dobu od zesplatnění do dne uplatnění žaloby ve výši , částka, a také kapitalizovaný úrok ve výši 111,33 % od prodlení do zesplatnění ve výši , částka, , jakož i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od , datum, do zaplacení. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované tak, že nahlédla do veřejně přístupných registrů a rejstříků, dále od žalované zjistila měsíční příjem ve výši , částka, , který si ověřila z výpisu z účtu žalované a z její výplatní pásky. Pokud jde o výdaje, vycházela z průměrných měsíčních výdajů na člena průměrné české domácnosti zjištěných z údajů Českého statistického úřadu v částce , částka, a k tomu připočetla náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši , částka, , takže žalované zůstane k dispozici částka , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne , datum, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 111,33 % ročně formou 30 měsíčních splátek po , částka, počínaje dnem , datum, a celkem mělo být uhrazeno , částka, . , adresa, 000 Kč byla z účtu žalobkyně poukázána dne , datum, na účet č. , č. účtu, , jehož jediným majitelem je žalovaná, jak bylo zjištěno z potvrzení o provedení této platby , právnická osoba, . a ze sdělení , jméno FO, a.s.4. Z listiny označené jako Rozložení plateb úvěru ID: 390515 bylo zjištěno, že žalovaná v období od , datum, do , datum, uhradila na úvěr v nepravidelných splátkách celkem , částka, .5. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované doporučeně (dle podacího lístku) předžalobní upomínku k úhradě žalované částky z neuhrazené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , který byl zesplatněn ke dni , datum, , a to s termínem splnění do , datum, , jak bylo zjištěno z upomínky.6. Z výplatního lístku za měsíc duben 2022 bylo zjištěno, že žalovaná za tento měsíc obdržela od svého zaměstnavatele společnosti , jméno FO, s. r. o. částku , částka, jako čistý příjem, který jí byl vyplacen na účet.7. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, u , jméno FO, a.s. za měsíc květen 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, . Dne , datum, byla na účet připsána mzda od zaměstnavatele žalované ve výši , částka, , dne , datum, byla připsána částka , částka, od společnosti , právnická osoba, (označená jako půjčka). Dále bylo zjištěno, že z tohoto účtu provádí žalovaná platby kartou či výběry z bankomatu, popř. hradí platby vyúčtování O2 (ve výši , částka, ) či další platby , částka, a , částka, .8. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že ke dni , datum, u žalované nebyly evidovány žádné exekuce.9. Z úvěrové zprávy registrů BRKI a NRKI ze dne , datum, bylo zjištěno, že u žalované nebyly v té době evidovány žádné běžící kontrakty ani nesplacené částky. V minulosti měla žalovaná 2 splátkové (osobní a spotřební úvěr ukončený v roce 2019 a 2020) a 2 nesplátkové operace (karty).10. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, nebylo zjištěno ničeho, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by tyto upomínky byly žalobkyní žalované odeslány. Stejně tak nebylo prokázáno odeslání zesplatňujícího dopisu vyhotoveného žalobkyní dne , datum, pro žalovanou.11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), dle které žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované na její požádání finanční prostředky ve výši , částka, na její bankovní účet, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se sjednanými úroky v pravidelných splátkách po , částka, . Dle tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě žalovaná na úvěr uhradila celkem , částka, (byť z předložených listinných důkazů byla zjištěna úhrada ve výši , částka, do dne , datum, ), a soud proto vycházel ohledně výše plnění žalované z žalobních tvrzení, která nebyla žalovanou nijak zpochybněna.12. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od , datum, , musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že tato povinnost splněna byla, avšak soud se s tímto neztotožňuje.13. Prokázáno bylo pouze to, že žalovaná doložila výši jejího příjmu v částce , částka, , čímž je možno mít za řádně osvědčenu toliko aktivní stránku žalované. Nebyla však náležitě zjištěna pasivní stránka žalované, tedy její nezbytné výdaje, ať již na bydlení, případné vyživovací povinnosti a další nezbytné výdaje, když soud má za to, že u výdajů nelze vycházet z průměrné výše nákladů průměrného klienta, jak tvrdí žalobkyně a vychází z tohoto důvodu z částky , částka, , ale je nezbytné tyto výdaje zjišťovat u konkrétního spotřebitele. Soud se neztotožňuje s tím, že tyto skutečné výdaje lze ověřit jen obtížně, když minimálně platby za bydlení či energie lze zjistit doložením nájemní smlouvy či evidenčního listu nebo z výpisu z účtu, pokud žalovaná tyto platby z účtu hradí. Předložení takovýchto dokumentů není pro spotřebitele nijak komplikované, navíc za situace, kdy žalovaná žalobkyni doložila jeden výpis z bankovního účtu, z něhož je možné pravidelné platby ověřit (za předpokladu předložení těchto výpisů za delší časové období).14. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, aby ji soud mohl poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě předložit další důkazy k prokázání svého tvrzení o dostatečném prověření úvěruschopnosti žalované, neboť toto poučení je poskytováno zásadně u jednání.15. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 87 odst. 1 věty druhé citovaného zákona ve znění účinném od , datum, (dle novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb.) k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku , částka, , pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti již poskytla (, částka, ), tedy je povinna vrátit částku , částka, . Jelikož je se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z této částky od , datum, , a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013. Žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána až v předžalobní výzvě s termínem splnění do , datum, (nebylo totiž prokázáno odeslání zesplatňujícího dopisu žalované). Soud zamítl požadavek na zaplacení úroků z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu , datum, , neboť v tomto období žalovaná nebyla v prodlení. Žaloba byla také zamítnuta v částce , částka, ) s kapitalizovaným úrokem, jakož i úrokem z prodlení, neboť náro