113 C 481/2023-45 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 508,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 8. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 8 484 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále s žalovaným uzavřela dne 17. 6. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 11 468 Kč. Pohledávky byly ke dni 7. 8. 2023 postoupeny žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 1. 11. 2023. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 8. 4. 2024, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z žádosti o úvěr ze dne 16. 6. 2021 se podává, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 28 475 Kč. Žil u dcery, byl ženatý a měl dvě vyživovací povinnosti. Výdaje uvedl ve výši 4 000 Kč na bydlení, 10 000 Kč na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady, srážky ze mzdy ve výši 5 355 Kč a splátky jiných půjček ve výši , právnická osoba, Kč. Použitelný měsíční příjem byl stanoven na 7 120 Kč.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností ExpressCash (, právnická osoba, .) a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 37 184 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč.6. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na úvěr č. , hodnota, uhradil celkem 11 468 Kč.7. Z žádosti o úvěr ze dne 21. 8. 2021 se podává, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 34 067 Kč. Žil u dcery, byl ženatý a měl dvě vyživovací povinnosti. Výdaje uvedl ve výši 4 000 Kč na bydlení, 9 000 Kč na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady, srážky ze mzdy ve výši 6 400 Kč a splátky jiných půjček ve výši 4 700 Kč. Použitelný měsíční příjem byl stanoven na 9 967 Kč.8. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 8. 2021 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností ExpressCash (, právnická osoba, .) a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 55 776 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč.9. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na úvěr č. , hodnota, uhradil celkem 8 484 Kč.10. Z výplatní pásky za duben 2021 se podává, že žalovaný měl čistý příjem ve výši 28 475 Kč, ze kterého mu byly prováděny srážky v celkové výši 5 355 Kč.11. Z výplatní pásky za červenec 2021 se podává, že žalovaný měl čistý příjem ve výši 34 067 Kč, ze kterého mu byly prováděny srážky v celkové výši 6 400 Kč.12. Z dodatku č. , hodnota, k pracovní smlouvě ze dne 29. 12. 2007 se podává, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu neurčitou.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávky za žalovaným, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy.14. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, žalobkyni.15. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, žalobkyni.16. Výzvou k plnění ze dne 1. 11. 2023, odeslané žalovanému dne 2. 11. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 117 926,87 Kč, a to do 16. 11. 2023.17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 50 000 Kč. Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smluv v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvy spotřebitelské, na které dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze dvě výplatní pásky žalovaného a dodatek k pracovní smlouvě. Dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena pasivní stránka žalovaného, zejména to, jaké jsou jeho pravidelné výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně neosvědčil žádnými listinami. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalovanému vycházela. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak žádné další důkazy nenavrhla.18. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona jsou proto smlouvy o úvěru neplatné, neboť byly sjednány v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatných smluv spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistin úvěrů, ponížených o plnění, která žalovaný na základě neplatných smluv žalobkyni již poskytl. Žalovaný na částku 30 000 Kč již uhradil 8 484 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 21 516 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 1. 11. 2023 s termínem splnění do 16. 11. 2023, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 17. 11. 2023 do zaplacení. Žalovaný na částku 20 000 Kč již uhradil 11 468 Kč, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 8 532 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni ve III. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 1. 11. 2023 s termínem splnění do 16. 11. 2023, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 17. 11. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nároky na tyto částky vyplývají z absolutně neplatných smluv. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznaných částek předcházející datu 17. 11. 2023, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužných částek.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalovanému prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.