130 C 81/2024-84 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Podpisem rámcové smlouvy žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši , částka, , mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. HU01298011 a úvěr byl žalovanému dne , datum, vyplacen na jeho běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, kdy posoudila informace poskytnuté žalovaným v žádosti o úvěr a získané z interních a externích databází, a to z bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z nebankovního registru klientských informací, a informací z některých společností skupiny PPF. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši , částka, skládajících se ze splátky jistiny a úroku ve výši 16,4 % ročně od , datum, do , datum, . Žalovaný uhradil pouze splátky splatné od , datum, do , datum, . Ke dni 24. 10 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění činil dluh na jistině , částka, a na kapitalizovaném úroku , částka, . Ve vztahu k běžnému účtu bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a bude udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, přesto se žalovaný na účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, , který byl povinen vrátit žalobkyni do 5 pracovních dnů od vyzvání. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši , částka, a přečerpané částky na běžném účtu ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala z jistiny úvěru sjednaný úrok ve výši 16,4 %, který činil za dobu od , datum, do , datum, 2 015,97 Kč a dále byl požadován ve stejné úrokové sazbě za dobu od , datum, do , datum, , od , datum, pak v sazbě 15 % odpovídající sazbě úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl požadován ve výši 15 % z jistiny za dobu od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal dne , datum, v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, , obchodních podmínek, podmínek pro používání úvěru a ceníků, které byly její součástí, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , a současně byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva č. HU1298011. Žalovaný se zavázal, že bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a bude udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. Úvěr byl sjednán ve výši , částka, a měl být žalovanému vyplacen na jeho běžný účet zřízený smlouvou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,4 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr splátkou ve výši , částka, měsíčně, spolu s tím se zavázal platit pojistné z pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Splátky úvěru a pojistného měly být hrazeny formou inkasa z běžného účtu žalovaného. , adresa, se splátkami úvěru se žalovaný zavázal platit poplatky sjednané ve smlouvě a vyjmenované v ceníku.5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka úvěru ve výši , částka, . Z mimořádného výpisu za dobu od , datum, do , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu činil , částka, a skládal se z účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši celkem , částka, a tří splátek pojistného z pojištění schopnosti splácet ve výši celkem , částka, .6. Ze splátkového kalendáře a přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil za dobu od ledna 2023 do července 2023 celkem , hodnota, splátek úvěru a pojistného v celkové výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil dluh z úvěru ve výši , částka, a dluh z běžného účtu ve výši , částka, do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, .8. Z formuláře pro standardní informace, seznamu odchozích zpráv, přehledu nákladů účelně vynaložených na vymáhání dluhu a listin týkajících se skupinového pojištění klientů žalobkyně sjednaného u , právnická osoba, . soud s ohledem na skutečnosti, které zjistil z výše uvedených listinných důkazů, neučinil žádná skutkově významná zjištění.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 občanského zákoníku, na jehož základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, , a současně smlouva o úvěru ve výši , částka, podle § 2395 občanského zákoníku. Součástí smlouvy bylo také pojištění schopnosti úvěr splácet. Úvěr byl vyplacen dne , datum, na běžný účet žalovaného a měl být splácen splátkami ve výši , částka, měsíčně spolu se splátkami pojištění ve výši , částka, měsíčně inkasem z běžného účtu žalovaného. Ten se zavázal za tím účelem zajistit na účtu dostatečné množství peněz. Žalovaný uhradil pouze splátky splatné v lednu 2023 až červenci 2023, celkem šlo o částku , částka, . Protože šlo v daném případě o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel soud posoudit platnost smlouvy v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného, nenabídla však soudu v tomto směru žádné důkazy. Pokud žalobkyně v žalobě uvedla, že v případě potřeby soudu důkazy předloží, týkalo se to tvrzení, z něhož vyplývá, že žalobkyně čerpala při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných z žádosti žalovaného o úvěr a interních a externích registrů, tedy nikoli, že by vycházela z konkrétních údajů o příjmech a výdajích žalovaného. Již na základě těchto tvrzení tak soud mohl dospět k závěru, že žalovaná citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila a smlouva je neplatná podle § 87 odst. 1 věta prvá. O nedostatcích v žalobním tvrzení stran úvěruschopnosti žalovaného a s tím související důkazní situaci byl soud připraven žalobkyni poučit v souladu s § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání, kdyby se k němu dostavila. Vzhledem k tomu, že bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný jí z téhož titulu zaplatil , částka, , je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou částkou a vrácenou částkou, který činí , částka, . Tuto částku soud považuje za splatnou na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána dne , datum, a v níž byla stanovena lhůta k plnění do , datum, .10. Pokud se jedná o požadavek na vrácení nedovoleného debetu na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, , pak přeplatek je tvořen poplatky za pojištění a vymáhacími poplatky inkasovanými žalobkyní z účtu žalovaného v souvislosti s neplatnou smlouvou o úvěru a na jejím základě, na jejich vrácení tedy žalobkyně nemá právo.11. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.12. , právnická osoba, s výsledkem řízení pak soud rozhodl v nákladovém výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení úspěšná pouze ze 71 % přiznal poměrnou část nákladů řízení v rozsahu 42 % ze základu , částka, , které sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a paušální náhrady nezastoupeného účastníka za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby ve výši , částka, podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.