28 C 214/2024-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 4. 2024 domáhala, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 10 065 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 765 Kč za dobu od 6. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, z důvodu, že žalovaný coby vlastník/provozovatel vozidla neměl v období od 29. 5. 2023 do 10. 9. 2023 k vozidlu registrační značky , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., kteréžto nároky vůči žalovanému žalobkyně uplatnila písemnou výzvou k zaplacení, dle doručení výzvy nastala splatnost pohledávky dne 5. 12. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.3. V souladu s ustanovením § 115a č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů přiložených k žalobě a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. Z evidence motorových vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v době od 29. 5. 2023 do 10. 9. 2023 veden jako provozovatel a vlastník vozidla registrační značky , SPZ, . Vozidlo bylo v daném období evidováno jako provozované, jedná se o osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců nad 2 500cm3. Výzvou ze dne 21. 9. 2023, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu) a která mu byla doručena dne 26. 9. 2023 (informace k zásilce , Anonymizováno, ), byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP za vozidlo , SPZ, za období bez pojištění od 29. 5. 2023 do 10. 9. 2023, ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolnému splnění dluhu předžalobní upomínkou (zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího archu).6. Žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že v předmětném období bylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla ani že příspěvek do garančního fondu uhradil.7. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.8. Vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek do garančního fondu za každý den porušení povinnosti, aby vozidlo, které je evidováno v registru vozidel jako provozované, mělo sjednané pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., jak vyplývá z § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Denní sazba, rozlišená dle zdvihového objemu válců vozidla, se určí dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla, ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, je tak povinen uhradit příspěvek za vozidlo RZ , SPZ, za období od 29. 5. 2023 do 10. 9. 2023, tj. 105 dní * 93 Kč v celkové výši 9 765 Kč. Žalovaný je rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, a to vždy příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 168/1999 Sb. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Spolu s dlužnou částkou soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z dlužných částek, podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I. rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 252 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 800 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč (3× 300 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 2.) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.11. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky).