107 C 420/2024-47 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 22. 8. 2024 ve znění doplnění z 28. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 667 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 23. 1. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně dále uvedla, že jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z informací poskytnutých žalovaným (příjem 32 895 Kč měsíčně, pravidelné výdaje 15 000 Kč měsíčně), výpisy z běžného bankovního účtu žalovaného (za období 10/2023 - 12/2023), výpisem z CEE, ISIR, , právnická osoba, , výpisem z databáze poskytovatele úvěrů EUCB nebo CRIF provozovaného společností , právnická osoba, . Žalovaný na pohledávku ani přes předžalobní výzvu právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 1. 2024, úvěrových podmínek účinných od 1. 3. 2019 vč. vysvětlení předsmluvních informací a Sazebníku, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému dne 23. 1. 2024 na bankovní účet převodem peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem a poplatkem, tj. celkem ve výši 15 002 Kč do 7 dnů od poskytnutí úvěru (tj. do 30. 1. 2024). Dle smlouvy byla úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba a její výše je 36 %, RPSN 175121,99 % ročně. Dále byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 912,25 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je klient v prodlení, a to do zaplacení. Souhrn všech uplatněných pokut nepřesáhne součin čísla , hodnota, a celkové výše úvěru, a to až do výše 200 000 Kč.4. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, a kopie řidičského průkazu č. EO 522531 soud zjistil, že žalobkyně ověřovala při uzavírání smlouvy o úvěru totožnost žalovaného.5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 10/2023 - 12/2023 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného, počáteční zůstatek na účtu v říjnu činil 0 Kč, konečný zůstatek činil 6 Kč (připsáno na účet 72 664 Kč, odepsáno 72 658 Kč), v listopadu počáteční zůstatek na účtu činil 6 Kč, konečný zůstatek činil 11 Kč (připsáno na účet 241 829 Kč, odepsáno 241 824 Kč), v prosinci počáteční zůstatek na účtu činil 11 Kč, konečný zůstatek činil 51 000,40 Kč (připsáno na účet 194 765 Kč, odepsáno 143 775,60 Kč). Dne 10. 10. 2023 byla připsána na účet mzda ve výši 35 964 Kč, dne 10. 11. 2023 byla připsána mzda ve výši 31 629 Kč a dne 8. 12. 2023 byla připsána mzda ve výši 31 092 Kč. Za předmětné období 3 měsíců před uzavřením smlouvy obdržel žalovaný několik nepravidelných plateb od , právnická osoba, ., dále mu byly poskytnuty půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši 7 200 Kč, 5 760 Kč, 23 040 Kč, 14 400 Kč, 21 600 Kč, , právnická osoba, ve výši 12 000 Kč, 15 000 Kč a 3 500 Kč co se týče výdajů, kromě běžných výdajů byly ve vyšších desítkách tisíc platby kartou s detailem „, Anonymizováno, “.6. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě (Payment order processing notification) soud zjistil, že byla dne 23. 1. 2024 na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši 13 000 Kč z účtu č. , č. účtu, na majitele , právnická osoba, .7. Z výpisu ze systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v domácnosti s další osobou, oba členové domácnosti mají příjem, je zaměstnaný od 1. 4. 2023, prokazatelný měsíční příjem má 32 895 Kč, úvěr v bance s měsíční splátkou 4 000 Kč, výdaje na bydlení 7 500 Kč, ostatní výdaje (telefon, jízdenky apod.) 4 000 Kč, celkem výše měsíčních závazků 15 500 Kč.8. Z REPI report z 28. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný měl již ukončené 3 spotřebitelské úvěry a 1 revolvingový úvěr, vše ukončeno v květnu 2023 před vypracováním reportu.9. Z EUCB , RČ, z 22. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný měl 12 zamítnutých žádostí o půjčku od roku 2023 do 2024, celkový počet čerpaných půjček 3, opožděně splacené půjčky 2, ke dni vyhotovení zprávy 1 stávající půjčku.10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného elektronicky k úhradě částky 22 984,73 Kč.11. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 2. 2021 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že předmětem řízení byly jiné nároky z titulu smluv o spotřebitelských úvěrech mezi jinými účastníky, než je žalovaný a žalobkyně v tomto řízení.12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 1. 2024 smlouvu o úvěru a na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 13 000 Kč převodem na bankovní účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky ve výši 15 002 Kč do 7 dnů. Žalovaný neuhradil ničeho.13. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 1. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a svou povinnost splnila ve stejný den. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 15 002 Kč do 7 dnů. V době od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho příjmovou a výdajovou stránku finančních poměrů, nahlédla do registrů BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, CEE, , právnická osoba, , databáze poskytovatele úvěrů EUCB nebo CRIF provozovaného společností Czech , právnická osoba, , avšak k tomuto tvrzení doložila pouze výpis ze svého systému zahrnující informace od žalovaného (bez jeho podpisu), výpis z účtu za období 10/2023 - 12/2023, nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy k odhadovaným výdajům ve výši 15 500 Kč. Výpis ze systému žalobkyně bez dalších přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 13 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 13 000 Kč dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 13 000 Kč, a to od 29. 11. 2024, když soud má za to, že žalovaný byl poprvé vyzván k zaplacení až doručením žaloby s výzvou soudu (z provedeného dokazování nebylo zjištěno, kdy byla výzva k úhradě z 15. 7. 2024, která byla zaslána elektronicky, doručena žalovanému). Výše zákonného úroku z prodlení byla přiznána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tj. co do částky 3 667 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 000 Kč za dobu od 31. 1. 2024 do 28. 11. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 13 000 K