20 C 72/2025-67 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 3. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 116 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne 17. 5. 2022 na jím určený účet úvěr ve výši 36 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 47,52 % ročně, formou 48 měsíčních splátek ve výši 1 687 Kč počínaje červnem 2022. Před sjednáním smlouvy o úvěru si žalobkyně ověřila, že je žalovaný schopen úvěr řádně hradit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Byly zjištěny dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru, dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích SOLUS, insolvenčním rejstříku a Nebankovním registru klientských informací. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil řádně a na úvěr uhradil 12 splátek ve výši 1 687 Kč. Žalovaný požádal o odklad splátek 9-11 z důvodu pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, čemuž žalobkyně vyhověla. Před zesplatněním úvěru vzniklo z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (tj. 499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dní) a také právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení, přičemž u žalovaného šlo o prodlení se 2 splátkami, takže žalobkyně požadovala 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 11. 2023 a žalobkyni tak vzniklo právo žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění k jistině, celkem tedy 35 838,46 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů za prodlení se splátkami ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, což za dobu od 23. 11. 2023 do dne vyhotovení žaloby činí 16 880,64 Kč a úroku ve výši 47,52 % ročně z částky 32 078,28 Kč od 23. 11. 2023 do 16. 12. 2023 ve výši 983,52 Kč, a úroku ve výši 15 % ročně z částky 32 078,28 Kč od 17. 12. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne za dobu od 23. 11. 2023 částky 97 171 Kč (neboť dle smluvních ujednání je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle smlouvy). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě na jednání soudu dne 13. 5. 2025 vyjádřil tak, že si částku půjčil a dluh zcela nesplatil. Není schopen dlužnou částku uhradit ve splátkách, neboť má exekuce, a potřebuje, aby mu zbyly nějaké finanční prostředky na život.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 13. 5. 2025, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný, než na bydlení, získala k 11. 5. 2018.5. Z předsmluvního formuláře ze dne 17. 5. 2022 a návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 17. 5. 2022, včetně dodatku č. , hodnota, , bylo zjištěno, že žalovaný projevil zájem o poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně, a to ve výši 36 000 Kč. V předsmluvním formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Následně byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy návrh na její uzavření žalovaný podepsal dne 17. 5. 2022. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno dne 20. 5. 2022, a to včetně splátkového kalendáře. Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně jako úvěrující poskytnout žalovanému jako úvěrovanému spotřebitelský úvěr ve výši 36 000 Kč na dobu 48 měsíců, který měl žalovaný splácet ve splátkách po 1 687 Kč vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 47,51 % ročně a byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. RPSN smlouvy činilo 59,35 %. Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů (viz článek 6 smlouvy, který upravuje právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a nárok na zákonný úrok z prodlení). Současně je v článku 6.3 písm. b) smlouvy ujednáno automatické zesplatnění úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou jakékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů.6. Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře ze dne 22. 2. 2023 vyplývá, že žalovaný požádal o odklad 3 splátek z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti.7. Z potvrzení o odkladu splátek ze dne 3. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhověla žádosti žalovaného o odklad splátek a současně mu zaslala nový splátkový kalendář.8. Z hodnocení klienta ze dne 17. 5. 2022 se podává, že celková výše úvěru byla 36 000 Kč. Žalovaný byl svobodný, žil u rodičů, měl maturitu. Žalovaný měl čistý příjem ve výši 28 834 Kč a výdaje v celkové výši 13 389 Kč. Volné prostředky měl ve výši 14 445 Kč.9. Z bankovního potvrzení o vyplacené mzdě za únor a březen 2022 se podává, že žalovanému byla na účet připsána mzda od zaměstnavatele za únor 2022 ve výši 25 524 Kč a za březen 2022 ve výši 34 179 Kč.10. Dle výpisu z Nebankovního registru klientských informací bylo ke dni 16. 5. 2022 u žalovaného zjištěno skóre 334, tedy že je zde menší riziko. Dále byl doložen výpis záznamů z registru SOLUS, ze kterého soud zjistil, že ke dni 16. 5. 2022 bylo u žalovaného vedeny čtyři produkty, přičemž ani u jednoho nebyla vedena dlužná splátka.11. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že žalobkyně dne 17. 5. 2022 poukázala částku 36 000 Kč na účet č. , č. účtu, .12. Ze sdělení UniCredit Bank, a. s., ze dne 20. 3. 2025 vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Dne 17. 5. 2022 byla na účet poukázána částka 36 000 Kč.13. Z karty klienta – žalovaného ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 36 000 Kč a žalovaný uhradil 12 předepsaných splátek po 1 687 Kč, celkem zaplatil 20 244 Kč.14. Z výzvy k zaplacení ze dne 18. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě neuhrazených splátek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Současně mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou neuhrazenou splátku a účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč. Ohledně odeslání výzvy žalovanému však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.15. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě neuhrazených splátek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Současně mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 998 Kč za každou neuhrazenou splátku a účelně vynaložené náklady ve výši 400 Kč. Ohledně odeslání výzvy žalovanému však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.16. Z oznámení ze dne 21. 11. 2023 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 37 236 Kč z důvodu prodlení. Ohledně odeslání oznámení žalovanému však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.17. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2024, zaslané žalovanému doporučeně téhož dne, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 37 236 Kč s příslušenstvím, které je zde specifikováno, s tím, že pokud tak neučiní do 15 dnů od data odeslání výzvy, bude částka vymáhána soudně.18. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní (základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS, důkaz o přijetí SMS, prohlášení klienta a kopie OP žalovaného) soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet, ke kterému má dispoziční oprávnění, v plném rozsahu a žalovaný žalobkyni uhradil pouze 20 244 Kč. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, do