116 C 436/2022-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které postupitel umožnil žalované přečerpaní spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků postupitelem žalované nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši 35 000 Kč a za dohodnutých podmínek. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, kontokorent byl splatný na požádání v souladu s čl. 2 smlouvy. Žalovaná byla oprávněna splácet čerpané částky v termínech a částkách dle svého uvážení, musela být však splacena v plné výši, včetně úroků a cen, nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání, nejpozději k tomuto datu měla žalovaná zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek banky. Čerpat mohla i opakovaně s tím, že úvěr musel být splacen do 1 roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně a dostala se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků ve smyslu bodu IV. smlouvy, a tak postupitel využil svého oprávnění uvedeného v IV. smlouvy a požádal o úhradu dlužné částky. Žalované byla zaslána výzva k zaplacení, v níž byla vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním, že dlužná částka byla zesplatněna ke dni (pohledávka byla převedena na evidenční účet). Pohledávka se tak stala splatnou. Celkový dluh žalované tak tvoří dlužná jistina 37 122,42 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % z částky 37 122,42 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení. Žalovaná podala žádost přes internetové bankovnictví v rámci tzv. kreditní linky. [příjmení] byla napočtena na základě příjmu z účtu vedeného u [právnická osoba], příjem v lince byl 19 424 Kč. Žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši 21 000 Kč. Dle výpisu z účtu žalované (v příloze) je patrné, že částka v lince odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. [příjmení] ověřila další skutečnosti, žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Z informací z CBCB si ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Z historie v interní evidenci klientů banka ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 6 563 Kč. Zároveň banka stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Žalovaná na žádosti uvedla splátky výši 0 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry. Kontokorentní úvěr v ČS s limitem 17 000 Kč a s orientační splátkou 1 417 Kč (tento úvěr byl navýšen touto žádostí na limit 35 000 Kč se splátkou 2 917 Kč), spotřební úvěr v ČS se splátkou 1 999 Kč, kreditní karta splátková mimo ČS s limitem 16 000 Kč a s orientační splátkou 800 Kč. Splátka nového úvěru činila 2 917 Kč. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo 5 716 Kč. Žalovaná postupiteli splatila na dluh celkem 2 000 Kč, kdy z toho na jistinu splatila částku 513,07 Kč a na úrok z prodlení částku 1 486,93 Kč. Žalovaná částka ve výši 37122,42 Kč se skládá pouze z jistiny úvěru, kdy k dlužné částce byly připisovány úroky v souladu se smlouvou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů, přičemž žalobkyně se z jednání omluvila. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Dne [datum] je datováno vyhotovení smlouvy o sporožirovém účtu, přičemž smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným, přičemž banka se zavázala vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] je datována smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, kdy výše kontokorentu byla poskytnuta v částce 5 000 Kč. Dne [datum] byla mezi stejnými účastníky uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, který byl navýšen na částku 17 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně a se splatností nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se úvěr začne využívat. Před uzavřením této smlouvy byla žalovaná seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, tedy bližšími parametry úvěrové smlouvy. [příjmení] dne [datum] potvrdila žalované navýšení kontokorentu na částku 17 000 Kč. Později došlo dodatkem ke smlouvě o kontokorentním úvěru k navýšení limitu na částku 35 000 Kč, přičemž tento dodatek není žalovanou podepsán. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 36 535,03 Kč, přičemž zásilka byla uložena dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, kdy vycházela z příjmu žalované, jenž zjistila v rámci interního systému a tyto doložila výpisem z účtu, zohlednila průměrné příjmy ve výši 19 424 Kč, dále pak hrazené splátky úvěrů ve výši 2 917 Kč, přičemž nové splátkové zatížení by činilo 5 716 Kč. Výdaje na straně žalované nebyly ověřovány. Vycházelo se ze statistických dat a byly stanoveny na částku 6 563 Kč. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], oznámila žalované, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k [datum]. K uvedenému oznámení je pak předložen podací lístek ze dne [datum], kdy jako odesílatel je uvedena žalobkyně. Výši dlužné částky pak žalobkyně doložila interní tabulkou. Výzvou ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky v celkové výši 40 261,58 Kč. Zásilka byla zaslána na korespondenční adresu žalované uvedeného dne. 6. V předmětné věci žalobkyně tvrdila, že je nadána aktivní legitimací ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Bylo na žalobkyni, aby svou aktivní věcnou legitimaci v řízení dle § 1882 odst. 1 o. z. prokázala buď předložením příslušné smlouvy o postoupení pohledávky, či předložením dokladů o vyrozumění žalované postupitelem o postoupení pohledávky, přičemž je nutno, aby tento notifikační úkon (kterým je dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky) učinil vždy postupitel, tj. osoba věřitele v době postoupení pohledávky, jak zcela zřejmě vyplývá z § 1882 odst. 1 o. z., a je rovněž současně nutno prokázat i jeho doručení dlužníkovi. Bez splnění těchto dvou okolností není možno považovat podmínky vyrozumění o postoupení pohledávky stanovené § 1882 odst. 1 o. z. za splněné. Žalobkyně svou legitimaci odvozovala z postupní smlouvy uzavřené dle § 1879 o. z., avšak nepředložila soudu tuto postupní smlouvu. Soudu současně bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené postupitelem, tj. původním věřitelem [právnická osoba], přičemž žalobkyně nepředložila doklad o odeslání tohoto oznámení původním věřitelem, tedy [právnická osoba], do sféry žalované. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání zásilky RR2570249635F do sféry žalované, přičemž zásilky nelze ztotožnit, neboť oznámení o postoupení pohledávky neobsahuje označení RR2570249635F, nelze říci, jaká zásilka byla odeslána, přičemž zásilku odeslala žalobkyně. Soud tak při svém rozhodování vycházel ze závěru, že žalobkyně nijak neprokázala, že by žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky uplatněné v žalobě. Soudu předložené oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené sice předchozím postupitelem, ale bez prokázaného doručení žalované, nemohlo být samo o sobě relevantním důkazem o nabytí pohledávky žalobkyní. Svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila soudu poskytnutí příslušného poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť na základě provedených důkazů nemá za prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek věřitelem dlužné pohledávky plynoucí z tvrzené smlouvy o úvěru, kterou měl její právní předchůdce uzavřít