6 C 91/2024-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, z titulu nedoplatku na televizním poplatku v období únor – srpen 2023. Poplatníkem se žalovaný stal jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě, neboť u takových zákon předpokládá, že jsou současně držiteli televizního přijímače [§ 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen „ZRoTvP“)], ledaže čestným prohlášením oznámí žalobkyni opak; jelikož tak žalovaný neučinil, stal se poplatníkem televizního poplatku k , datum, . V souladu s § 6 a § 7 téhož zákona činí měsíční výše televizního poplatku , částka, a splatný je nejpozději do každého 15. kalendářního dne v měsíci. Žalovaný televizní poplatek od počátku nehradí. K úhradě dluhu byl vyzván předžalobní upomínkou, leč nereagoval. Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovala žalobkyně za období od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku ke dni podání žaloby, tj. za dobu od února 2023 do , datum, požaduje částku , částka, , a dále uplatňuje náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši , částka, (za zaslání předžalobní upomínky).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Výzva s žalobou byly žalovanému vhozeny do domovní schránky.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě. Dopisy ze dne , datum, a , datum, byl opakovaně žalobkyní vyzýván, nechť se do evidence poplatníků přihlásí, nebo čestně prohlásí, že televizní přijímač nevlastní. Žalovaný ani v nejzazší stanovené lhůtě nereagoval, žalobkyně jej proto zařadila do evidence poplatníků od , datum, a televizní poplatek mu účtuje od února 2023. Od počátku je žalovaný v prodlení s úhradou poplatku, nynější žalobou je uplatněn nárok za měsíce únor až srpen 2023. Nedoplatek neuhradil žalovaný ani k předžalobní upomínce žalobkyně ze dne , datum, . Všechny písemnosti odesílala žalobkyně žalovanému poštou na jeho evidenční adresu (viz výše).5. Podle § 3 odst. 4 ZRoTvP (4) jestliže je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě (ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.), považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.6. Podle § 6 ZRoTvP měsíční výše televizního poplatku činí , částka, .7. Podle § 7 odst. 2 věty první ZRoTvP je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.8. Podle § 8 odst. 9 a 10 věty první ZRoTvP Česká televize je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněna zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům (ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.) je povinen na požádání sdělit České televizi, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.9. Podle § 10 ZRoTvP nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný byl jako odběratel elektřiny žalobkyní v lednu 2023 právem zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku (§ 3 odst. 4 ve spojení s § 8 odst. 10 ZRoTvP), čímž mu vznikla povinnost hradit televizní poplatek , částka, měsíčně (§ 6 ZRoTvP), splatný vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 ZRoTvP), počínaje únorem 2023. Soud má v řízení za prokázané, že v žalovaném období tuto svou povinnost neplnil a tím mu u žalobkyně vznikl dluh ve výši , částka, (7 x , částka, ). Návrh žalobkyně je tedy důvodný, včetně nároku na náklad , částka, vzniklý v souvislosti s předsoudním vymáháním uvedeného dluhu, který žalovaný ani poté dobrovolně nesplnil (§ 513 o. z.), a nároku na úrok z prodlení v zákonné výši (viz nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) v souladu s § 1970 o. z.; soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení od každého 16. dne příslušného měsíce do , datum, , což činí , částka, .11. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Zastoupení advokátem v projednávané věci neshledal soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3344/12, účelně vynaloženým nákladem, jeho odměnu proto žalobkyni nepřiznal. Ústavní soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, která disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení, a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Žalobkyni však podle soudu svědčí nárok na paušální náhradu hotových výdajů (analogicky jako u nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř.). Přiznal jí proto podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon (návrh ve věci samé) ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náklady řízení hradí k rukám advokáta.12. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.