7 C 21/2024-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 1 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 300 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že zesnulý pan , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , byl umístěn dne , právnická osoba, . 2020 na protialkoholní záchytnou stanici , právnická osoba, . (žalobkyně). Za tento pobyt vznikl zesnulému , jméno FO, dluh vůči žalobkyni ve výši 1 300 Kč, sestávající se z nákladů ošetření a pobyt osoby ve zdravotnickém zařízení po dobu nezbytně nutnou, tj. odeznění akutní intoxikace. Tento svůj dluh zesnulý dne , právnická osoba, . 2020 písemně uznal a zavázal se jej uhradit do 10 dnů. Na tento dluh však zesnulý ničeho neuhradil. Po smrti pana , jméno FO, žalobkyně požádala, aby byla pohledávka za zesnulým zahrnuta do pozůstalostního řízení. Z usnesení tohoto soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplývá, že pohledávka žalobkyně byla zahrnuta do pasiv pozůstalosti zesnulého, a za dluh zůstavitele odpovídá jediný dědic - sestra zesnulého - , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalovaná). Žalovaná neuplatnila výhradu soupisu, tudíž odpovídá za dluhy zesnulého v plném rozsahu. Na základě shora uvedených skutečností žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě předmětného dluhu zesnulého. I přes tyto opakované výzvy ze dne , datum, , , datum, a , datum, , žalovaná dluh do dnešního dne neuhradila ani jinak žalobkyni nekontaktovala.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí, na adresu dle CEO. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Žalovaná nemá datovou schránku.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila souhlas, žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Skutkový stav. , jméno FO, , narozený , datum, , byl , právnická osoba, . 2020 od 1:00 do 10:15 hod hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní a následně téhož dne, tj. , právnická osoba, . 2020, písemně uznal svůj dluh ve výši 1 300 Kč za poskytnutou službu – pobyt na protialkoholní záchytné stanici a zavázal se jej uhradit do deseti dnů, tedy do , datum, . Poté, co , jméno FO, dne , datum, zemřel, žalobkyně požádala o zařazení pohledávky do pozůstalosti. Usnesením ze dne , spisová značka, ze dne , datum, bylo rozhodnuto, že jedinou dědičkou pozůstalosti po zemřelém je žalovaná, která neuplatnila právo na výhradu soupisu, a proto odpovídá za dluhy zesnulého včetně předmětné pohledávky žalobkyně. Žalobkyně žalovanou opakovaně písemně vyzvala k úhradě dlužné částky, ta však zůstala neuhrazena.5. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů pokud zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Právní závěry: Zesnulý , jméno FO, byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní. Ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. byl tedy povinen nahradit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, které byly vyčísleny na částku 1 300 Kč. , jméno FO, svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Po smrti , jméno FO, byla pohledávka předmětem dědického řízení, jehož výsledkem bylo, že jedinou dědičkou po zesnulém je žalovaná, která neuplatnila právo na výhradu soupisu, a proto odpovídá za dluhy zesnulého včetně předmětné pohledávky žalobkyně. Tím je dána pasivní legitimace žalované. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 1 300 Kč.9. , jméno FO, uznal svůj dluh a zavázal se náklady na záchyt zaplatit do 10 dnů, tj. do , datum, . Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a proto se dnem , datum, ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně má od tohoto data nárok na úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok II. tohoto rozhodnutí.11. , adresa, k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.