10 C 89/2025-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor společnosti , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .), IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), vzniklého poskytnutím platby v celkové výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, ve dnech , datum, a , datum, (VS , var. symbol, ), kterou žalovaný dosud nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, nabyla pohledávku původní věřitelky za žalovaným společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „prostřednice“), od které ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, nabyla žalobkyně. Za splatnou považuje žalobkyně pohledávku desátým dnem po odeslání předžalobní výzvy ze dne , datum, , kdy by již nemělo být pochyb o tom, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného; od , datum, proto žalobkyně požaduje také úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli si zásilku s žalobou a s výzvou k vyjádření osobně převzal dne , datum, .3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka odeslala ze svého účtu vedeného u platební brány , Anonymizováno, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (čl. 11) dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, platbu 5 000 Kč, téhož dne pod stejným variabilním symbolem platbu 4 000 Kč a následujícího dne pod stejným VS platbu 11 000 Kč (čl. 13-15), celkem tedy 20 000 Kč. Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil (v řízení byl nečinný), získal žalovaný uvedenou částku bez právního důvodu a dosud ji nevrátil. Smlouvou ze dne , datum, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným prostředníkovi (čl. 16-19), který následně smlouvou ze dne , datum, tutéž pohledávku postoupil žalobkyni (čl. 20-25), což žalovanému původní věřitelka oznámila (čl. 26); stejným podáním ze dne , datum, byla žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu odeslána (čl. 27) také předžalobní výzva žalobkyně s třídenní lhůtou k plnění (čl. 26v).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalobkyně prokázala, že původní věřitelka poskytla žalovanému požadovanou částku a v řízení nebylo zpochybněno, že tak učinila bez právního důvodu (žalobkyně nebyla schopna doložit stranami podepsanou smlouvu o úvěru mezi původní věřitelkou a žalovaným), ani že ji žalovaný dosud nevrátil. Stejně tak žalobkyně prokázala uzavření dvou smluv o postoupení pohledávky, které soud shledal v obou případech v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platným. Žaloba je proto na základě § 2991 o. z. důvodná (žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, oč se na úkor původní věřitelky bezdůvodně obohatil), a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, (splatnost nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. desátým dnem od data odeslání předžalobní výzvy k plnění) do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12,75 % ročně.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a paušální náhrady výdajů po 100 Kč za každý z těchto úkonů dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 315 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Ačkoli žalobkyně v žalobě vyčíslila náklady řízení vyšší, vycházel soud při jejich výpočtu ze zvláštních ustanovení o náhradě nákladů řízení v advokátním tarifu, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč (viz již citovaný § 14b advokátního tarifu).8. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.