10 C 52/2020-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se návrhem podaným dne [datum] domáhal určení, že žalobce není ode dne [datum] vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], r.v. 1998, [VIN kód]. V návrhu uvedl, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jakožto kupujícím uzavřena kupní smlouva, na základě které prodal žalovanému za kupní cenu 5 500 Kč motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], r.v. 1998, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“). S podpisem smlouvy, při kterém žalovaný uhradil v plné výši rovněž kupní cenu, došlo i k faktickému předání vozidla i technických průkazů. Žalovanému byla ze strany žalobce rovněž udělena plná moc s úředně ověřeným podpisem k provedení změny registrace vozidla vlastníka v registru silničních vozidel, s tím, že žalovaný se zavázal provést změnu registrace vozidla do konce měsíce října 2019. Žalobce chtěl následně zrušit k vozidlu povinné, k čemuž však potřeboval od žalovaného fotokopii technického průkazu s vyznačenou změnou vlastníka, proto žalobce žalovaného telefonicky kontaktoval a žalovaný žalobci přislíbil provedení změny registrace. Žalovaný však změnu registrace neprovedl a místo toho žalobci sdělil, že vozidlo prodal jiné osobě. Žalobce je nadále v registru vozidel veden jako jediný vlastník a provozovatel tohoto vozidla, byť ve skutečnosti jím není. Žalobce se snažil požádat [stát. instituce] o jednostrannou změnu v osobě vlastníka z důvodu, že mu nebyla ze strany žalovaného poskytnuta potřebná součinnost, avšak ze strany [stát. instituce] bylo dne [datum] řízení zastaveno z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného k předložení důkazů. 2. Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem, ze kterých bylo zjištěno, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě které žalobce žalovanému prodal motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], r.v. 1998, číslo technického průkazu [číslo] [číslo] a to za kupní cenu 5 500 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalobce potvrdil převzetí kupní ceny v hotovosti a žalovaný potvrdil převzetí vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprovedl v registru vozidel změnu vlastníka vozidla, podal žalobce dne [datum] u [stát. instituce] žádost o zápis vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, ve které uvedl, že novým vlastníkem vozidla se stal dne [datum] žalovaný. Řízení o žádosti žalobce o zápis vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla však bylo ze strany [stát. instituce], odboru dopravy a silničního hospodářství dne [datum] zastaveno a to z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného, který ve stanovené lhůtě nedoložil technický průkaz vozidla ani se k žádosti nevyjádřil. 5. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem. 6. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, případně převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním, nebo novým vlastníkem. 7. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. 8. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. 9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. 10. Soud v souladu s § 80 o.s.ř. shledal naléhavý právní zájem pro podání žaloby na určení, neboť žalovaný neposkytl součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva, ke které došlo dne [datum] Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 27.6.2007 sp. zn. 32 Odo 10/2006 dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Soudní rozhodnutí je tak v souladu s citovaným rozhodnutím jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem v registraci vozidel ke změně zápisu vlastníka vozidla. 11. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť bylo zjištěno, že žalobce se nemůže domoci svého práva jinak, než žalobou na určení, neboť žalovaný, který se na základě kupní smlouvy uzavřené s žalobcem dne [datum] stal vlastníkem předmětného vozidla, neposkytl součinnost ke změně zápisu vlastníka vozidla v registraci vozidel jak žalobci, tak příslušnému správnímu orgánu. 12. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jen jestliže žalovanému nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručení výzvu k plnění. Žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně nevyzýval ke splnění povinnosti, učinil tak pouze telefonicky, a neupozornil, že při nesplnění povinnosti na domáhání se svého práva soudní cestou. Soud proto žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.