14 C 158/2020-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení částky 1 799,14 Kč s tím, že účastníci dne 14.10.2016 uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo], nedílnou součástí smlouvy byla kupní smlouva [číslo] na zařízení a Dohoda o splátkách ceny za zařízení [anonymizována čtyři slova] za kupní cenu 3577 Kč, uhrazená kupní cena při převzetí činila 1177 Kč. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit, rovněž přestal splácet poskytnuté koncové zařízení. Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] splatné 3.6.2017, z tohoto vyúčtování žalobce nárokuje částku 99,57 Kč a vyúčtování [číslo] splatné 4.7.2017, z tohoto vyúčtování žalobce nárokuje částku 99,57 Kč, a vyúčtování [číslo] splatné 3.8.2017, z tohoto vyúčtování žalobce nárokuje částku 1600 Kč. Žalovaný tak dluží žalobci celkovou částku 1799,14 Kč za koncové zařízení. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byla žalobcem řádně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena na adresu pro doručování (§ 46a a § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99 /2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10 /2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Po zhodnocení listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce jako operátor a žalovaný jako zájemce uzavřeli dne 14.10.2016 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací. Vedle toho účastníci uzavřeli dne 14.10.2016 kupní smlouvu [číslo], podle které žalobce žalovanému poskytl [anonymizována čtyři slova] za kupní cenu 3577 Kč, výše měsíční splátky za toto zařízení činila 100 Kč měsíčně, počet zbývajících splátek byl 24, cena uhrazená při převzetí činila 1177 Kč. Žalobce zaslal žalovanému fakturu [číslo] za období 16.4.2017 – 15.5.2017 splatnou dne 3.6.2017, ve které mimo jiné požadoval zaplacení částky 99,57 Kč za koncové zařízení. Žalobce zaslal žalovanému fakturu [číslo] za období 16.5.2017 – 15.6.2017 splatnou dne 4.7.2017, ve které mimo jiné požadoval zaplacení částky 99,57 Kč za koncové zařízení. Žalobce zaslal žalovanému fakturu [číslo] za období 16.6.2017 – [číslo] splatnou dne 3.8.2017, ve které požadoval mimo jiné 1 600 Kč jako doplatek splátek za zařízení. Přestože žalovaný vyúčtování nereklamoval, částku nezaplatil. Žalobce žalovaného řádně vyzval k úhradě dluhu ve výši 24 135,19 Kč předžalobní upomínkou dle ust. § 142a o.s.ř. (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16.10.2017 včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 7. Pokud jde o koncové zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků podle § 2079 odst. 1, odst. 2 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 8. Co se týká požadované ceny za zařízení, soud posoudil vztah mezi účastníky jako závazek z kupní smlouvy. Je proto dána pravomoc soudu (§ 7 odst. 1 o.s.ř.), neboť prodej zařízení, které slouží k využívání služeb elektronických komunikací, nepředstavuje samotné poskytování služeb elektronických komunikací. 9. Na základě provedeného dokazování dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná, z tohoto důvodu žalobě vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť má za to, že jsou splněny kumulativně všechny podmínky v tomto ustanovení. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (z úřední činnosti je soudu známo, že jen v letošním roce bylo do srpna podáno u zdejšího soudu 11 žalob). Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.7.2015, sp. zn. I. ÚS 3960/14, I. ÚS 149/15 a I. ÚS 931/15, kterým byly ústavní stížnosti žalobců odmítnuty.