15 C 76/2020-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 314,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% od [datum] do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky [právnická osoba] Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] ze dne [datum] splatné [datum], vyúčtování [číslo] ze dne [datum] splatné [datum]. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkovou částku 3 314,60 Kč za neuhrazené ceny za služby třetích stran. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní řádně vyzván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. 3. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Účastníci uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] kterou se žalobykně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od [datum] vyplývá, že žalobkyně je oprávněna vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat po žalovaném cenu služeb poskytovaných třetími stranami (čl. 4). Za poskytnuté služby vystavila žalobkyně vyúčtování [číslo] ze dne [datum] splatné [datum], a vyúčtování [číslo] ze dne [datum] splatné [datum] (prokázáno vyúčtováním ze dne [datum] a [datum]), které však žalovaný neuhradil. Žalovanému byla zaslána řádná předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum]), aniž by jakkoli reagoval. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 obč. zák. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.