11 C 221/2021-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 251 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 9. 2020 do zaplacení. Uvedl, že uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] na základě které poskytl žalovanému služby třetích stran a platební služby, sms platby, audiotex, premium sms, dárcovské sms, [anonymizováno], a dále prodal žalovanému koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována tři slova] – [anonymizováno], přičemž na kupní cenu mu poskytl podmíněnou slevu a žalovaný se zavázal kupní cenu uhradit ve splátkách společně s vyúčtováním služeb. Žalovaný však přestal hradit splátky a platit za služby, proto žalobce splátky zesplatnil a požadoval po žalovaném celkem za zbývající zesplatněné splátky 2 755 Kč, dále požadoval zpět poskytnutou slevu ve výši 7 000 Kč, za sjednané pojištění částku 496 Kč a shora uvedený zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. účastníci nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že dne 10. 12. 2019 uzavřel žalovaný s žalobcem účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo], jejíž součástí bylo ujednání všeobecných podmínek, ujednání o poskytnutí služeb sms platby, audiotex, premium sms, dárcovské sms, [anonymizováno] a dohoda o koupi koncového zařízení [anonymizována tři slova], kde se žalovaný zavázal uhradit zbylou část kupní ceny 3 220 Kč v 23 pravidelných měsíčních splátkách po 140 Kč s tím, že neuhrazením příslušné splátky se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Zbylou kupní cenu za koncové zařízení [anonymizována tři slova] pokryla tzv. podmíněná sleva. Vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 22. 9. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému vrubopisem slevu ke koncovému zařízení ve výši 5 000 Kč, vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 22. 9. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému vrubopisem slevu ke koncovému zařízení ve výši 2 000 Kč, vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 4. 5. 2020 dále vyúčtoval sjednané pojištění ve výši 248 Kč a splátku za zařízení ve výši 95 Kč, vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 3. 6. 2020 pojištění ve výši 248 Kč a vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 8. 9. 2020 vyúčtoval splátku za zařízení ve výši 2 660 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 14. 6. 2021. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný si se žalobcem sjednal podle § 64 a násl. zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, že žalobce mu poskytne speciální služby, které žalovaný využil, avšak nezaplatil za ně fakturami vyúčtovanou a splatnou cenu. Dále žalovaný s žalobcem uzavřel kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) na výše specifikované koncové zařízení a kupní cenu se zavázal splácet. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení se splácením, žalobce byl oprávněn požadovat zaplacení celé jistiny. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, žalobce prokázal všechna svá v žalobě obsažená tvrzení, proto soud žalobě zcela vyhověl, včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší náhrada nákladů řízení, spočívající v nákladech za uhrazení soudního poplatku ve výši 800 Kč a v nákladech na právní zastoupení, které byly stanoveny dle § 14b vyhl. [číslo] Sb za tři úkony právní pomoci po 300 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč, dále 21% DPH z nákladů na právní zastoupení ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 252 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.