14 C 184/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 829,38 Kč s úrokem z prodlení, specifikovaným výše, jako ceny za veřejně dostupné služby elektronických komunikací - služby třetích stran, tzv. (DMS, parkovací SMS, speciální čísla se zvýšenou sazbou), a to na základě„ účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací“, která měla být uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným. Dále žalobce požadoval cenu za neuhrazené koncové zařízení poskytnuté na základě účastnické smlouvy. Uvedenou částku měl předchůdce žalobce žalovanému vyúčtovat ve fakturách [číslo] (nesplacená kupní cena za zařízení ve výši 2 100 Kč), [číslo] (částka ve výši 179,40 Kč), [číslo] (z této faktury částka ve výši 180,18 Kč za zaslání upomínky), [číslo] (z této faktury částka ve výši 69,80 Kč). Žalobce rovněž požadoval částku 300 Kč jako náklad na vymáhání. 2. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobce uzavřeli dne 24.8.2018 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb a č [číslo] pevný internet do zásuvky. Žalobkyně poskytla žalovanému zařízení [číslo] [anonymizována dvě slova], měsíční splátky za toto zařízení činily 100 Kč měsíčně a byly splatné spolu s běžným vyúčtováním. Dopisem ze dne 31.1.2018 došlo k výpovědi účastnických smluv pro porušování podmínek a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 3 710 Kč ve lhůtě do 19.1.2019, pokud nedojde k úhradě dlužné částky dojde 30 dnem od doručení k zániku účastnické smlouvy a žalovaný byl zároveň vyzván k vrácení zařízení ve lhůtě 30 dnů. Po částečné úhradě ze strany žalovaného žalobce požaduje neuhrazenou částku ve výši 2 100 Kč za zařízení a částku 429,80 Kč vyúčtovanou fakturami [číslo] se splatností 20.11.2018, [číslo] se splatností 20.10.2018, [číslo] se splatností 20.12.2018. Žalovaný vyúčtované částky neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uvedené částky uhradil), a to ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu k úhradě. Žalobce rovněž požadoval částku 300 Kč jako náklad spojený s vymáháním pohledávky. Původní věřitel svou pohledávku za dlužníkem postoupil dne 12.11.2020 na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 8.12.2020. 3. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99 /2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10 /2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncové zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků podle ust. § 2079 odst. 1, odst. 2 o.z. podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Žalovaný využil služeb poskytovaných žalobcem, k jejichž úhradě se ve smlouvě zavázal. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný uhradil splátky za koncové zařízení v celkové výši 2 100 Kč ani ceny za poskytnuté služby třetích stran, upomínky a náklad spojený s vymáháním v celkové výši 729,38 Kč, proto soud žalobě vyhověl. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti podle faktur, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobce má proto nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 písm. a bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. 6. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního Náhrada nákladů byla přiznána v obecné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).