14 C 223/2021-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako náhrady nákladů na převoz žalovaného dne 2.6.2020 k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek v organizmu (než alkoholu), z důvodného podezření, že řídil vozidlo pod jejich vlivem. 2. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalobce s navrženým postupem vyjádřil souhlas, a to již v podaném návrhu, žalovaný se nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: 4. Dne 2. 6. 2020 v 11 hod byl žalovaný jako řidič kontrolovaného vozidla podroben dechové zkoušce na vyloučení omamných a psychotropních látek s pozitivním výsledkem. Následně byl žalobcem vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření, které proběhlo v [nemocnice] a poliklinice [obec]. V krevním séru žalovaného byla prokázána přítomnost metamfetaminu v koncentraci 126 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu v koncentraci 35 ng/ml. Za toto provedené lékařské vyšetření zaplatil žalobce 780,85 Kč. Při převozu žalovaného do [nemocnice] a polikliniky [obec] bylo najeto 3 km, což představuje náklady ve výši 19 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 800 Kč, avšak bezvýsledně. 5. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobce v souladu s § 24 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyúčtoval žalovanému náklady spojené úhradou vyšetření a nákladů s přepravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 800 Kč, které žalovaný na výzvu žalobce neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb). 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. činí účelně vynaložené náklady žalobce částku 200 Kč – jde o paušální náhradu za dva úkony, za výzvu k plnění a žalobu. 7. Výrok o placení soudního poplatku žalovaným je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 věty první, § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce je od placení soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona o soudních poplatcích) a soud žalobě zcela vyhověl. Soudní poplatek za řízení činí 1 000 Kč podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.