14 C 26/2019-141 — Okresní soud v Kolíně

1. Manželka se návrhem podaným u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství. Žalobu odůvodnila tím, že se s manželem seznámila v srpnu 2011 v [město], kde byla na stáži, poté udržovali vztah na dálku a navštěvovali se. Od října 2015 do prosince 2016 společně bydleli v Německu, kam přijel manžel za prací. Po jejím otěhotnění se účastníci přestěhovali do České republiky, kde 27.1.2017 uzavřeli manželství. Již během těhotenství a dále po narození syna se jejich vztah zhoršoval, docházelo k hádkám, manžel začal být nespokojen se svým zaměstnáním. V září 2018 odjela celá rodina včetně rodičů a sestry manželky do [město] na návštěvu manželovy rodiny. Po několika dnech jí manžel sdělil, ať se vrátí do Prahy sama, že potřebuje pár dní pro sebe. Do Prahy se ale již nevrátil, nenastoupil do nového zaměstnání a s manželkou nekomunikoval až do ledna 2019, kdy přijel do České republiky, sbalil si věci, vrátil klíče od domu a sdělil manželce, že společný život je možný pouze tehdy, když se manželka i se synem přestěhuje do Izraele. Jelikož tak neučinila, ukončil s ní manžel veškerý kontakt, dokonce si zablokoval její telefonní číslo. Manželé tak od září 2018 nežijí ve společné domácnosti ani partnerským životem. Manželství trvalo krátce a přinášelo hádky, problémy v komunikaci a oboustrannou nespokojenost z důvodu odlišných kulturních zvyků. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, přestože mu byla žaloba i předvolání k jednání řádně doručeno. V souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela. 3. Soud provedl důkazy listinami, výslechem manželky a svědkyně [jméno] [příjmení], potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 27.1.2017 před Úřadem městské části [obec a číslo] (prokázáno oddacím listem). U obou manželů se jedná o manželství první. Manželka je české národnosti, manžel izraelské. Z manželství se narodil syn [jméno], [datum narození], poměry nezletilého pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 16.12.2019, č.j. [spisová značka], a doplňujícím rozsudkem ze dne 8.1.2020, č.j. [číslo jednací] (prokázáno citovaným rozsudkem). 5. Z výslechu manželky má soud prokázané, že vztah účastníků začal být konfliktní již v těhotenství. Manželka necítila ze strany manžela podporu, nevěnoval se jí, raději hrál videohry, a to i po narození syna. Manželé rovněž měli konflikty ohledně financování rodinné domácnosti. Manžel žije od září v 2018 v Izraeli, manželka se synem od března 2020 u rodičů, neboť chata, kde bydleli s manželem, již není obyvatelná. S manželem nekomunikuje, zablokoval si její telefonní číslo. O syna se manžel nezajímá, výživné stanovené soudem nehradí, situaci řeší s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí. 6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (sestry manželky) má soud prokázané, že manželka se synem žije od března 2020 u svých rodičů. Manžel účastnice se po společné návštěvě Izraele v září 2018 do České republiky již nevrátil, pouze si zde vyzvedl v lednu 2019 věci. Manželství účastníků neviděla jako spokojené, a to především kvůli kulturním neshodám a odlišným zvyklostem. Do výchovy syna se manžel účastnice nezapojoval, neměl s ním vřelý vztah, manželé rovněž měli finanční problémy. 7. Manžel byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 1.6.2017), a to od 1.6.2017 do 21.6.2018, kdy se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru (prokázáno dohodou o rozvázání pracovního poměru, potvrzením o délce zaměstnání pro účely důchodového pojištění). 8. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí věci a jaké je rozhodné právo. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) odrážky druhé nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde manželka nadále žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. 9. Ohledně určení rozhodného práva soud aplikoval zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ zmps“). Dle ust. § 50 odst. 1 zmps se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zmps osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak pro rozvod účastníků aplikoval český právní řád. 10. Soud po právní stránce postupoval dle ust. § 755 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníko (dále jen „o.z.“), podle něhož manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 11. Stanovisko manžela k podanému návrhu na rozvod manželství nemá soud k dispozici, protože se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, avšak ze skutkových tvrzení manželky, podpořených provedeným dokazováním, je možné dospět k závěru, že manželství účastníků je pouze formálním svazkem, když účastníci jako manželé společně od září 2018 nežijí, od té doby se viděli pouze jednou, když si manžel přijel do České republiky pro osobní věci, nijak spolu nekomunikují, manžel se o manželku ani o společné dítě nijak nezajímá, žije v jiném státě a na obnovení manželského soužití evidentně nemá žádný zájem. 12. Příčinu rozvratu manželství nelze s ohledem na absenci vyjádření manžela jednoznačně určit, avšak na základě obsahu spisu lze dospět ke spolehlivému závěru o tom, že předpoklady stanovené v § 755 o.z. jsou v dané věci splněny. O poměrech nezletilého pro dobu po rozvodu bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že rozvod bude v rozporu s jeho zájmy. Existence kvalifikovaného rozvratu manželství byla v řízení zjištěna, manželé spolu dlouhodobě nežijí, nevedou rodinnou domácnost a nepečují o společné dítě. Problematické přitom bylo jejich soužití od počátku, k čemuž zřejmě přispěla i kulturní a jazyková odlišnost. Obnovení manželského soužití tak nelze očekávat, manželství je trvalé rozvrácené, neplní žádnou ze svých funkcí (§ 687 o.z.) a obnovení manželského soužití je vyloučené. 13. Na základě všeho doposud uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je podaná důvodně, a manželství účastníků rozvedl 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.