17 C 211/2021-53 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 582,17 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě smlouvy ze dne 8. 11. 2017 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a žalovaná elektřinu odebírala. Za období od 6. 2. 2019 do 22. 11. 2019 dlužila žalovaná žalobkyni za odebranou elektřinu 3 451,40 Kč, faktura byla splatná dne 27. 12. 2019, faktura byla následně opravena na částku 2 929,41 Kč, opravný doklad byl splatný 3. 2. 2020. Žalobkyně dále po žalované požadovala smluvní pokuty, když ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dnů. Celkem požadovala 300 Kč za tři takové případy prodlení, a to dle upomínky ze dne 7. 8. 2019 na nezaplacenou zálohu za červenec 2019, dle upomínky ze dne 23. 9. 2019 na nezaplacenou zálohu za srpen 2019 a dle upomínky ze dne 9. 10. 2019 za nezaplacenou zálohu za září 2019. Za včasné nezaplacení opravného dokladu pak ještě žalobkyně žalované účtovala dalších 100 Kč. Dále požadovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, která byla sjednána na dobu určitou 30 měsíců, a strany si sjednaly smluvní pokutu 400 Kč za každý měsíc po ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy pro případ, že k ukončení dojde pro porušení smlouvy zákazníkem. Žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 4. 12. 2019 a požadovala smluvní pokutu za 7 měsíců, žalované smluvní pokutu vyúčtovala vyúčtováním splatným dne 4. 12. 2019 a žalovaná neuhradila 1 252,76 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení a uvedla, že žalovaná dne 26. 2. 2020 uzavřela s žalobkyní dohodu, kde se zavázala ke splátkám a uznala svůj dluh co do důvodu i výše. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 8. 11. 2017 smlouvu, zavázala se žalované dodávat elektřinu do zvoleného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit měsíční zálohy a platit vyúčtovanou cenu za odebranou elektřinu. Smlouvu uzavřeli na dobu určitou 30 měsíců bez možnosti výpovědi, dohodli si smluvní pokutu 100 Kč za každý případ prodlení s platbou, právo žalobkyně na úrok z prodlení a dále sjednali smluvní pokutu pro případ, že žalovaná opakovaně poruší platební povinnosti, a to bez ohledu na to, zda žalobkyně následně jednostranně smlouvu ukončí. V takovém případě dohodli, že je žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Žalovaná se opakovaně dostala do prodlení s úhradou záloh na elektřinu, žalobkyně žalovanou opakovaně upomenula. Upozornila žalovanou na přerušení dodávky elektřiny a své právo odstoupit od smlouvy. Od smlouvy následně písemně odstoupila pro opakované neuhrazení splatné pohledávky žalovanou, odstoupení odeslala doporučeně. Za období od 6. 2. 2019 do 22. 11. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za odebranou elektřinu a po opravení žalovaná dluží žalobkyni 2 929,41 Kč, toto vyúčtování bylo splatné dne 3. 2. 2020. Vyúčtováním splatným dne 4. 12. 2019 účtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy o dodávce elektřiny po 400 Kč za každý ze sedmi měsíců. Vyúčtováním ze dne 21. 5. 2020 žalobkyně žalované fakturovala 100 Kč smluvní pokutu za nezaplacení faktury za elektřinu. V dohodě ze dne 26. 2. 2020 žalovaná uznala mimo jiné svůj dluh za fakturu za dodávku elektřiny – jistiny ve výši 1 252,76 Kč, smluvní pokutu 100 Kč a dluh za fakturu za dodávku elektřiny – jistiny ve výši 2 929,41 Kč. 4. Soud zamítl provedení důkazů, které s věcí nesouvisely – webovými stránkami s odkazy na smluvní pokuty, plány záloh, kalkulace plateb za plyn a listiny týkající se smluv na dodávky plynu s věcí nesouvisející, prázdné formuláře a nabídky jiných dodavatelů energií, neboť je pro tuto konkrétní věc nepovažoval za podstatné a vyšel z listin týkajících se přímo účastníků řízení. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny dle ust. § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a rovněž dle zákona [číslo] Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel uzavřely smlouvy dle § 50 odst. 2 energetického zákona, žalovaná měla povinnost platit měsíční zálohy a zaplatit žalobkyni cenu za odebranou elektřinu. Tyto své povinnosti opakovaně porušila, s platbou záloh byla opakovaně v prodlení. Proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky nezaplacené na vyúčtování elektřiny splatné dne 3. 2. 2020 v částce 2 929,41 Kč. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, přičemž je nutno odvíjet od doručení jednotlivých faktur coby výzev k plnění. Proto soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování až do zaplacení. 6. Co do částky smluvní pokuty 1 252,76 Kč soud žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobkyně požaduje jako smluvní pokutu dle § 2048 o.z. za porušení povinnosti žalované odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvách. Jak vyplývá z textu smluv, smluvní pokuta je účtována za odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaného. Žalobkyně smluvní pokutu požaduje ve výši 400 Kč měsíčně za měsíce do konce dohodnuté doby trvání smluv. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu. S ohledem na povahu účastníků smlouvy jde v obou případech o smlouvy spotřebitelské, jejichž strany jsou v nerovném postavení a v nichž je spotřebitel chráněn, a to i s přihlédnutím k tomu, že smlouvy byly uzavřeny adhezním způsobem, tedy prostřednictvím předem připraveného formuláře, na jehož obsah nemohla mít žalovaná žádný vliv. Podle smluv měl žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokutu, pokud zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, a smluvní pokuta měla být hrazena za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Soud má za to, že ujednaná smluvní pokuta tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované coby spotřebitele (§ 1813 o.z.) Smluvní pokuta je ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalované, navíc porušení platebních povinností žalované je sankcionováno kumulativně, a to ve spojení s pokutou 100 Kč za každé prodlení. Naopak povinnosti žalobkyně ze smluv takovým způsobem utvrzovány nejsou. Jde o zakázané ujednání, k němuž se podle § 1815 o.z. nepřihlíží. Soud tak uvedené ustanovení aplikuje z úřední povinnosti, není třeba, aby se žalovaná takového postupu dovolávala. Žalobkyně dále po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele elektrické energie a plynu, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována není. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Pokud má smluvní pokuta dle žalobkyně představovat paušalizovanou náhradu za škodu vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny, pak je třeba rovněž upozornit, že povinnost k měsíčnímu odběru určitého minimálního množství elektrické energie ze strany žalované nebyla vůbec sjednána. Z uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na smluvní pokutu není důvodný a nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaná měla uznat tento svůj dluh dne 26. 2. 2020, neboť nelze uznat dluh, který neexistuje a navíc žalovaná uznala dluh označený„ faktura za dodávku elektřiny jistina“ splatná dne 4. 12. 2019, tudíž neuznala správně dluh za smluvní pokutu dle vyúčtování splatného dne 4. 12. 2019, ale co do důvodu byl dluh chybně označen a nebyl tedy uznán ve smyslu § 2053 o.z. Naopak smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každé prodlení žalované soud posoudil jako platně sjednanou a přiměřenou utvrzenému závazku a uložil žalované zaplatit žalobkyni tuto smluvní pokutu za celkem čtyři případy prodlení. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnější, uspěla z 72,66 %, proto má právo na náhradu 45,32 % účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za právní z