17 C 215/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zvýšení výživného na částku 8 500 Kč měsíčně pro svou osobu proti žalovanému, který je jeho otcem, a to s účinností od 23. 6. 2020, kdy dosáhl plné svéprávnosti. Uvedl, že otci zanikla vyživovací povinnost k sestře žalobce, otec mu platí výživné 4 000 Kč měsíčně, což žalobci nestačí k pokrytí jeho potřeb, není schopen se sám živit, studuje maturitní ročník střední školy, připravuje se na maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu, předložil výsledky svého studia, má náklady na učebnice a pomůcky ke studiu, zúčastnil se zahraniční stáže, chce skládat jazykové zkoušky ze dvou jazyků, nemá žádné spoření a úspory na bydlení. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že výživné pokrývá náklady žalobce zcela, žalovaný dobrovolně platí vyšší výživné, než má soudem stanoveno, některé náklady žalobce považoval za neprokázané. Žalovaný má příjem 8 500 Kč čistého měsíčně na základě dohody o provedení práce, kterou má uzavřenu se svou přítelkyní. Výši příjmu své přítelkyně považoval za irelevantní. Namítal, že matka žalobce má příjem 32 000 Kč čistého měsíčně. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 20. 7. 2004 soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů žalobce, že žalovaný bude platit měsíčně výživné ve výši 1 700 Kč na výživu žalobce a ve výši 2 300 Kč na výživu jeho starší sestry. V době rozhodnutí soudu měl žalovaný příjmy 15 000 – 20 000 Kč čistého měsíčně. 4. Z potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2020 a ze dne 21. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobce studuje střední školu. Z vysvědčení z prvního až třetího ročníku má soud za prokázané, že žalobce ve všech ročnících prospěl s vyznamenáním, měl samé jedničky a neměl žádné nebo minimální počet zameškaných hodin. 5. Z faktury ze dne 11. 9. 2020 má soud za prokázanou cenu ročního kuponu na jízdu v pásmu [obec] a 0 v částce 1 280 Kč. Z faktury ze dne 21. 4. 2021 má soud za prokázanou cenu 190 Kč za čtvrtletní kupon na dopravu v pásmu 1. Z rozpisu vyúčtování služeb [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce se čtyřmi členy své domácnosti mají náklady na mobilní služby ve výši 1 825 Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb [právnická osoba] má soud za prokázané měsíční výdaje domácnosti na internet v částce 698 Kč. Z dodacího listu ze dne 7. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce zaplatil za knihy k přípravě na maturitu a přijímací zkoušky částku 1 268 Kč. Z pokladního dokladu obchodu [webová adresa] soud zjistil, že žalobce zaplatil za učebnici matematiky 441 Kč. Z účtenky [příjmení] – [příjmení] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že žalobce zaplatil 4 370 Kč, z faktury ze dne 16. 9. 2021 pak, že se jednalo o platbu vázanou k 4. 12. 2021. 6. Z mzdového listu matky žalobce soud zjistil, že matka žalobce dosahuje od dubna 2021 čistého měsíčního příjmu 35 000 – 36 000 Kč měsíčně, má dvě vyživovací povinnosti. 7. Z dohody o provedení práce uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný se zavázal vykonávat práci spočívající v dohlížení na provádění stavebních prací a dopravě materiálu. Byla uzavřena na jeden rok se sjednanou odměnou 200 Kč za hodinu, maximálně však 10 000 Kč měsíčně hrubého. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob [jméno] [příjmení] a přílohy k přiznání má soud za prokázané, že přítelkyně žalovaného vykázala v roce 2020 příjmy ve výši 6 711 165 Kč a výdaje 6 411 492 Kč. Z výpisu průměrných hrubých měsíčních mezd podle odvětví z webu českého statistického úřadu soud zjistil, že v odvětví stavebnictví se od pololetí roku 2020 pohybovala průměrná hrubá mzda od 30 000 Kč do 33 000 Kč, v roce 2021 potom od 29 500 Kč až 32 000 Kč. 8. Z výslechu žalobce soud zjistil, že studuje čtvrtý ročník střední školy v [obec], kam dojíždí, občas si půjčuje od matky vozidlo na volný čas. Stravuje se ve školní jídelně, ostatní stravu a oblečení si kupuje, kvůli tanečním pořídil formálnější oblečení a kupoval si oblečení na zahraniční stáž, kterou mu platila matka v částce 10 000 Kč. Za stravu vynaloží až 1 500 Kč měsíčně za jídelnu a dále asi 3 000 Kč měsíčně. Kupuje knihy, hodně čte, měsíčně za ně utratí asi 500 Kč měsíčně, za učebnice utratí asi 2 300 Kč ročně. Kvůli distanční výuce pořizoval programové vybavení do počítače, vynaložil 2 900 Kč. Žalovaný platí na jeho osobu výživné 4 000 Kč měsíčně již asi tři nebo čtyři roky. Žalobce má skoliózu a píštěl, rehabilituje, nemůže dlouhodobě sedět a být v předklonu. Žije s matkou v rodinném domě matky, odhaduje náklady 10 000 Kč měsíčně, matka doplácí půjčku na auto, má nyní nižší příjem než na dřívější pozici, přispívá mu, když potřebuje, nyní mu přispěla na zkoušky. Matka má jednu další vyživovací povinnost. S žalovaným se žalobce nestýká dlouhodobě, dříve od něj dárky dostával, v poslední době dostal dvě trička a k osmnáctým narozeninám mu otec nepopřál. 9. Z SMS zpráv účastníků má soud za prokázané, že žalobce se domáhal zvýšení výživného po žalovaném již od srpna 2020 pravidelnými zprávami. 10. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že není zaměstnán, nepodniká, má příjem 10 000 Kč hrubého měsíčně, když pro svou přítelkyni, která podniká, dělá kontroly na stavbách. Jinak finančně zajišťuje rodinu jeho přítelkyně, žalovaný je doma a pomáhá s péči o syna přítelkyně, který je autista a má těžkou mentální retardaci, syn přítelkyně má důchod a přítelkyně pobírá příspěvek na péči. S přítelkyní mají ještě společnou dceru, ke které má vyživovací povinnost. Žalovaný žije v domě přítelkyně bez hypotéky, nevlastní vozidla, vlastní pole. Na stravu a nákupy vynaloží do 4 000 Kč měsíčně, platí si životní pojištění. Sociální pojištění si neplatí, zdravotní pojištění mu platí přítelkyně. Od roku 2004 pracoval vždy ve stavebnictví. 11. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že výživné pro žalobce bylo soudem žalovanému stanoveno naposledy v roce 2004 částkou 1 700 Kč, v době rozhodnutí měl otec dvě vyživovací povinnosti, měl příjem až 20 000 Kč čistého měsíčně. Minimálně tři roky zpět platí žalovaný žalobci dobrovolně výživné v částce 4 000 Kč měsíčně, nestýkají se, žalobce jej žádal o zvýšení od srpna 2020. Žalobce je v maturitním ročníku střední školy, připravuje se na přijímací zkoušky na vysokou školu, přihlásil se a zaplatil si jazykové zkoušky ze dvou jazyků, zúčastnil se zahraniční stáže, má výborný prospěch. Výdaje má na dojíždění, stravu, učebnice, programové vybavení a knihy. Měl zvýšené výdaje na pořízení formálního oblečení a oblečení na zahraniční stáž. Své náklady uhrazuje z výživného, matka mu občas přispěje nebo půjčí, zaplatila mu 10 000 Kč stáž. Žalobce má zdravotní omezení, rehabilituje. Matka žalobce má příjem až 36 000 Kč měsíčně, dříve dosahovala vyššího příjmu, žalobce s ní žije v jejím rodinném domě, splácí půjčku na auto, mají společné výdaje na mobilní služby a internet, matka má jednu další vyživovací povinnost. Žalovaný má příjem 10 000 Kč hrubého měsíčně dle dohody o provedení práce, kdy provádí dohled nad stavebními pracemi v rámci podnikání jeho přítelkyně, jinak doma pečuje o syna přítelkyně, který má důchod a příspěvek na péči. Přítelkyně žalovaného v roce 2020 vykázala příjmy 6 711 165 Kč a výdaje 6 411 492 Kč. Žalovaný má jednu další vyživovací povinnost, nemá náklady na bydlení, nevlastní žádný majetek kromě pole, zdravotní pojištění mu platí přítelkyně, sám si platí životní pojištění a osobní nákupy. Průměrná hrubá mzda v odvětví stavebnictví se od pololetí roku 2020 pohybovala od 30 000 Kč do 33 000 Kč, v roce 2021 od 29 500 Kč do 32 000 Kč. Soud zamítl důkaz fotografií domu žalobce a fotografie žalovaného s vodními skútry, neboť důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení. 12. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 13. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalobce není schopen se sám živit podle § 911 o. z., studuje denní studium na střední škole, soustavně a úspěšně se připravuje na své budoucí povolání, chystá se maturovat a pokračovat ve studiu na vysoké škole, chystá se na jazykové zkoušky a účastnil se zahraniční stáže. Od posl