17 C 216/2020-29 — Okresní soud v Kolíně

Manželka podala návrh na rozvod manželství, uvedla, že spolu manželé již nežijí, měli dlouhodobé problémy, manžel ji psychicky a fyzicky týral, je trestně stíhán. Od února 2020, kdy byla manželka na výslechu u policie, se již do společného bydliště nevrátila, podstoupila léčbu na psychiatrii. Manželka považuje manželství za formální a jeho obnovu vylučuje. Manžel s návrhem nesouhlasil, uvedl, že manželku i společného syna stále miluje. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 19. 4. 2008 před Městským úřadem Žlutice. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 2. 2021, který nabyl právní moci dne 1. 5. 2021, má soud za prokázané, že byly soudem upraveny poměry nezletilého dítěte účastníků pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Z výslechu manželky soud zjistil, že k manželovi ztratila citovou vazbu, když jí ubližoval, byla obětí jeho domácího násilí, po pobytu v psychiatrické léčebně se již do společného obydlí nevrátila, od února 2020 bydlí v pronájmu, s manželem nekomunikuje a nestýká se s ním, nemá zájem se vracet do posledního společného bydliště. Synovi ve stýkání se s otcem nebrání. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územního odboru [obec], ze dne 3. 5. 2020 soud zjistil, že bylo zahájeno trestní stíhání manžela jako obviněného ze spáchání přečinu nedovoleného ozbrojování a zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Manželku měl psychicky týrat, zesměšňovat, nadměrně kontrolovat, ponižovat a zasahovat do jejího soukromí, měl ji svazovat a svázanou nechat spát na chodbě a polévat ji vodou. Manželka byla znalecky zkoumána a byly u ní zjištěny disociativní stavy, stavy změněného vědomí následované výpadkem paměti, v důsledku emočního vypětí během manželských konfliktů a jako reakce na takový stres. Z výslechu manžela soud zjistil, že popírá, že by manželku napadal, naopak napadala ona jeho, měla problémy s alkoholem, nadávala, napadla ho paralyzérem. Potvrdil, že měli hádky, domnívá se, že kdyby se manželka léčila, mohlo by být vše v pořádku. Od února 2020 viděl manželku jednou na parkovišti, kde jednali o rozdělení společných motorových vozidel a prodeji domu, kdy si rozhovor nahrával. Měl ji obejmout a dát pusu. Z uvedených zjištění vyplývá skutkový závěr, že v manželství docházelo dlouhodobě k vyhroceným hádkám a konfliktům, které ve výsledku řešila policie, a manžel byl obviněn z týrání osoby žijící ve společném obydlí, manželka podstoupila psychiatrickou léčbu a od února 2020 spolu manželé nežijí, viděli se od té doby jednou. Manželka k manželovi ztratila citový vztah, jejich vzájemná komunikace je zcela narušena. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a neplní žádnou ze společenských funkcí. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Podle § 755 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V daném případě soud dospěl k závěru, že manželství je zcela rozvrácené, příčina rozvratu spočívá v dlouhodobé disharmonii, hádkách a vyhrocených konfliktech, které vedly k psychiatrické léčbě manželky, manžel je trestně stíhán pro její týrání. Takové problémy již manželé nedokázali vyřešit, na straně manželky došlo k úplnému citovému odcizení. Soud dospěl k závěru, že není ani naděje do budoucna, že by soužití mohlo být ještě obnoveno, neboť manželství neplní své funkce již dlouhodobě, manželé společně od února 2020 nežijí, nestýkají se, nejsou schopni komunikovat. Poměry nezletilého dítěte byly rozhodnutím soudu upraveny. Podmínky zákona pro vyslovení rozvodu byly splněny, proto soud manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (z.ř.s.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.