17 C 257/2021-23 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 520 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému z hromadné dopravy provozované předchůdcem žalobce [příjmení] podnikem [územní celek], a.s., když žalovaná dne 3. 12. 2019 cestovala bez řádné jízdenky. Pohledávka byla žalobkyni postoupena, což bylo žalované oznámeno. Dále požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaná po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně souhlasila. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná se v [obec] dne 3. 12. 2019 při přepravě vozidlem městské hromadné dopravy na lince [číslo] neprokázala dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, o čemž byl proveden zápis, a žalovaná byla proto vyzvána k zaplacení jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč dle tarifu a smluvních podmínek přepravce. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne 25. 11. 2020 žalobkyni, což bylo žalované postupitelem oznámeno. V projednávaném případě žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou předchůdcem žalobkyně bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalované vznikla proto povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a žalované byla tato skutečnost oznámena. Podle § 18a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/94 Sb. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni za jednu jízdu bez jízdního dokladu částku 1 520 Kč. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalované zaplatit i zákonný úrok z prodlení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm.a) o.s.ř. v částce 189 Kč, celkem náklady 1 489 Kč. Podle §14b advokátního tarifu bylo postupováno z důvodu, že žalobkyně podávala návrh na ustáleném vzoru opakovaně podávaným touto žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu a i další podmínky tohoto ustanovení byly splněny. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.