17 C 265/2021-21 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu jízdného a přirážky k jízdnému z hromadné dopravy provozované žalobkyní, když žalovaný dne [datum] a [datum] cestoval bez řádné jízdenky. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z jednotlivých částek. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně souhlasila. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný se v [obec] dne [datum] a dne [datum] při přepravě vozidlem městské hromadné dopravy na autobusové lince [číslo] nemohl prokázat dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, o čemž byl proveden zápis, a žalovaný byl proto vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 18a) odst. 2 písm. c) zák. č. 111/94 Sb. o silniční dopravě je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost. Podle § 18a) odst. 3 téhož zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. V projednávaném případě žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalovanému vznikla proto povinnost zaplatit žalobkyni jízdné za dvě cesty [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Podle § 18a) odst. 3 zák. č. 111/94 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné [částka] a přirážku [částka] za jízdu dne [datum] a stejné částky za jízdu dne [datum]. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému zaplatit i zákonný úrok z prodlení z těchto částek. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po [částka] dle § 14 b) odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po [částka] dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce [částka], celkem náklady [částka]. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.