18 C 226/2021-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] Czech Republic a.s a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby mimo služby elektronické komunikace, přičemž předmětem smlouvy bylo mj. poskytnutí elektronického zařízení a služby plateb třetím stranám. Žalovaný však neuhradil v plném rozsahu vyúčtování za poskytnuté služby [číslo]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný byl bezúspěšně vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný uvedl, že je ochoten žalovanou částku uhradit. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci vez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto se má za to, že souhlasí a nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému základní služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Žalovaný však neuhradil v plné výši faktury za poskytnuté služby [číslo] dluží tak z titulu těchto neuhrazených vyúčtování částku [částka] a náklady vymáhání ve výši [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobce žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzval předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobce je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: - [částka] (zaplacený soudní poplatek), o Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.). o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x [částka] (§14b odst. 1 bod 1. a.t.) o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.). - [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.