18 C 263/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních službách, na základě které je veden běžný účet [bankovní účet]. Dne [datum] byla mezi účastníky dále uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou se žalobce zavázal žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu do záporného zůstatku ve výši [částka] za podmínek uvedených v této smlouvě. Protože se žalovaná ocitla v nepovoleném debetním zůstatku na účtu, vyzval ji žalobce k vyrovnání debetu. Žalovaná debet nevyrovnala, proto žalobce odstoupil od smlouvy a ke dni [datum] zrušil běžný účet. Přes opakované výzvy žalovaná dosud neuhradila na zažalovanou pohledávku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce s navrženým postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno: 5. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních službách, na základě které se žalobce mj. zavázal zřídit a vést pro žalovanou běžný učet č. [bankovní účet]. Dále stejného účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném debetu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované povolené přečerpání výše uvedeného účtu do limitu ve výši [částka] a žalovaná zajistit na účtu dostatek disponibilních prostředků k jeho hrazení, zápůjční úroková sazba pro povolené přečerpání činila 12 % ročně. Doba čerpání byla sjednána na 360 dní. Žalovaná však své povinnosti z uzavřené smlouvy neplnila, když přečerpala povolený debetní limit. Z tohoto důvodu byla dopisem ze dne [datum] vyzvána k vyrovnání nepovoleného debetu, avšak bezvýsledně. Následně dopisem ze dne [datum] žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, a to z důvodu setrvávajícího přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne [datum] žalobce informoval žalovanou, že k tomuto dni došlo ke zrušení jejího běžného účtu a dlužný debetní zůstatek z tohoto účtu ve výši [částka] byl převeden na zvláštní účet pohledávek č. [bankovní účet]. K zaplacení dlužné částky s příslušenstvím byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Soud tak má za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu a smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, když žalobce veškeré své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaná však nikoli, když její účet vykazoval debetní zůstatek přesahující povolený limit kontokorentu, který nebyl uhrazen, pročež žalobce smlouvu vypověděl. Přes opakované výzvy nebylo na zažalovanou pohledávku ničeho uhrazeno. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle zákona č. 89/2012 Sb. tak, že uzavřeli smlouvu o běžném účtu v souladu s ust. § [číslo] Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § [číslo] Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § [číslo] a násl. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 1969 Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce, tak jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), o) Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 1 bod 1. a.t.). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.). -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.