20 C 80/2021-38 — Okresní soud v Kolíně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vyloučení nemovitostí - pozemků parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba: [příjmení] [jméno], č. ev. [anonymizováno] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále také jen„ dotčené pozemky“) z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 9, pod sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka vymáhaná ve zmíněné exekuci vznikla na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a bývalou manželkou žalobce [jméno] [příjmení] [příjmení] a netvořila součást jejich společného jmění manželů. To bylo vypořádáno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně, který pohledávku přikázal k úhradě bývalé manželce žalobce. Exekuce je vedena pouze proti bývalé manželce žalobce. Dotčené nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalobce, který se proto domnívá, že k nim má právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. 2. Žalovaná s vyloučením dotčených nemovitostí z exekuce nesouhlasila. Manžel povinného se může proti postihu jeho majetku bránit jedině návrhem na částečné zastavení exekuce. Takový návrh žalobce byl již pravomocně zamítnut. V řízení o vypořádání společného jmění manželů soud dospěl k závěru, že vymáhaná pohledávka patří do společného jmění manželů. Vymáhanou pohledávku lze dle názoru žalované uspokojit i ze společného jmění manželů. 3. Soud ve věci nařídil jednání a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud zjištěno, že jako vlastník dotčených nemovitostí je zapsán žalobce. 5. Z exekučního příkazu ze dne 22. 3. 2016, č.j. [číslo jednací], vydaného v exekučním řízení proti povinné [jméno] [příjmení] [příjmení], vyplývá, že soudní exekutor nařídil exekuci prodejem nemovitých věcí – dotčených pozemků. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) má soud zjištěno, že zaniklé společné jmění žalobce a jeho bývalé manželky bylo vypořádáno tak, že dotčené nemovitosti, jejichž obvyklá cena byla stanovena na [částka], byly přikázány do vlastnictví žalobce a dluh, který je předmětem exekučního řízení, byl jako společný přikázán k úhradě bývalé manželce žalobce. Okresní soud v Kolíně shledal, že vymáhaný dluh, byť jej převzala jen bývalá manželka žalobce, patří do společného jmění, neboť vznikl za trvání manželství a nevymykal se běžnému hospodaření. Žalobci byl přikázán k úhradě dluh z hypotečního úvěru u [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] kterým bylo financováno nabytí dotčených nemovitostí do společného jmění. Soud vyšel z rovnosti podílů na společném jmění. 7. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domáhal částečného zastavení exekuce v rozsahu, v jakém je vedena prodejem dotčených nemovitostí. Argumentoval mimo jiné tím, že došlo k vypořádání společného jmění manželů, kdy jemu byly přikázány do výlučného vlastnictví dotčené nemovitosti a k úhradě hypotéční úvěr a povinné byl přikázán k úhradě vymáhaný dluh. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] exekuční soud návrh žalobce zamítl. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2019, č. j. [číslo jednací] bylo usnesení exekučního soudu potvrzeno. Dovolání žalobce odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 7. 1. 2020, č.j. [číslo jednací]. 8. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ve věci žalobce je u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeno insolvenční řízení. Vyhláška o zahájení řízení byla zveřejněna [datum], žalobci pak bylo usnesením zveřejněným dne 27. 5. 2020schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 9. Podle § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu. Podle § 398 odst. 1 věty první insolvenčního zákona se při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. 10. Žalobce dle shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona není ve vztahu k dotčeným nemovitostem aktivně věcně legitimován k podání vylučovací žaloby. Vymáhání majetku ve prospěch majetkové podstaty přísluší insolvenčnímu správci. 11. Ani v případě, kdy by žalobce neměl schválené oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, by jeho návrh nemohl být úspěšný. Jak správně uvedl, exekuce je vedena proti jeho bývalé manželce. Z exekučního příkazu je zřejmé, že žalobce má v řízení postavení manžela povinné. Vylučovací žaloba představovala způsobilou procesní obranu manžela povinného do [datum], poté bylo ustanovení § 267 odst. 2 o.s.ř. zákonem č. 139/2015 Sb. ze zákona vypuštěno. [obec] toho zákonodárce přijal ustanovení § 262b odst. 1 o.s.ř., podle něhož je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. Manželu povinného„ nově“ přísluší návrh na částečné zastavení exekuce, který žalobce také využil. Judikatura, na kterou žalobce odkázal v podání z [datum], s ohledem na zvláštní úpravu účasti manžela povinného v exekučním řízení na tuto věc nedopadá. 12. Pokud by však měl soud rozhodovat v tomto řízení o meritu věci, neměl by důvod odklánět se od závěrů, k nimž dospěl v řízení o návrhu žalobce na částečné zastavení exekuce. Žalobce převzal dotčené nemovitosti ze společného jmění do svého výlučného vlastnictví s vědomím, že ještě za trvání manželství jeho bývalá manželka převzala více závazků. Nemohl proto spravedlivě očekávat, že společné jmění nebude těmito závazky zatíženo nebo snad že jeho vypořádáním bude uspokojení věřitelů z vypořádávaného majetku vyloučeno. 13. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náleží jí paušální náhrada ta tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast u jednání) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.