11 C 308/2021-28 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 5 825 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 7. 2021 do zaplacení. Uvedl, že žalovaný jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód] provozoval toto vozidlo v době od 8. 5. 2020 do 31. 7. 2020 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobci vznikl nárok na zaplacení příspěvku v souladu se z.č. 168/1999 Sb. Základ příspěvku za 85 dní po 65 Kč činí 5 525 Kč, příspěvek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, tedy celkem 5 825 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes upomínku žalobce a předžalobní upomínku jeho právního zástupce nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a) o.s.ř., kdy účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že v době od 8. 5. 2020 do 31. 7. 2020 byl žalovaný vlastníkem vozidla [registrační značka], toto vozidlo bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 6. 5. 2021 k uhrazení příspěvku, žalovaný na výzvu nereagoval. Dne 7. 9. 2021 zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku s tím, aby žalovaný uhradil dlužnou částku do 17. 9. 2021. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný provozoval vozidlo, aniž měl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti v souladu se zákonem 168/99 Sb. Toto vozidlo provozoval nepojištěné 85 dní, příslušná denní sazba činí dle vyhlášky 205/99 Sb. sazbu 65 Kč denně, žalovaný tak dluží žalobci částku 5 525 Kč. V souladu s § 4 odst. 4 shora uvedeného zákona je žalovaný povinen uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, žalovaný na výzvu nereagoval, celkovou částku ve výši 5 825 Kč neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci tuto dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 1 500 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., 21% DPH advokáta ve výši 1 134 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 7 534 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.