14 C 179/2022-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dne 22. 5. 2020 [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Hyundai COUPE, [registrační značka], jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal hradit sjednané roční pojistné ve výši 12 775 Kč splatné čtvrtletně. Za období od 22. 8. 2020 do 25. 12. 2020 žalovaný sjednané pojistné neuhradil a dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že je žalovaný s prodlením peněžitého dluhu požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je ukrajinský občan. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb. m. s. mají pravomoc předmětnou věc projednat a rozhodnout české soudy, neboť žalovaný má na území ČR bydliště. Rozhodným ve věci je podle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy právo české. 4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s., jež by se jinak namísto nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použila podle čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neupravuje – s výjimkou odpovědnosti za škodu – mezinárodní soudní příslušnost ve věcech mimosmluvních závazků, a proto na projednávanou věc nedopadá. 5. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 6. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 7. Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] dne 22. 5. 2020 na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Hyundai COUPE, [registrační značka], v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné stanovené ve výši 12 775 Kč ročně, splatné čtvrtletně. Protože žalovaný pojistné nehradil, zanikla pojistná smlouva z tohoto důvodu ke dni 25. 12. 2020. Za období platnosti smlouvy, tj. od 22. 5. 2020 do 25. 12. 2020, žalovaný dluží pojistné ve výši zažalované částky, které ani přes výzvu neuhradil. 8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Dle ust. § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ust. § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.