14 C 285/2021-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví s tím, že žalovaná odebírala plyn z odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (dále jen odběrné místo), a to aniž by měla sjednanou smlouvu na dodávky plynu (neoprávněný odběr). Tím žalobci vznikla škoda v žalované částce. Přestože byla žalovaná o zaplacení upomínána, žalovanou částku dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 18. 11.2020 byla žalovaná informována, že na základě žádosti obchodníka s plynem ([právnická osoba]) nastal ke dni 12. 11. 2020 účinek přerušení dodávky plynu v odběrném místě, neboť skutečné přerušení nebylo možné provést z důvodu nepřípustnosti měřidla, a odběr plynu od 13. 11. 2020 až do skutečné demontáže měřidla bude brán jako neoprávněný odběr (prokázáno: žádostí [právnická osoba] o přerušení dodávky plynu do odběrného místa ze dne 20. 10. 2020, oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 18. 11. 2020). Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 11. 1. 2021 byla žalovaná informována, že na základě žádosti obchodníka s plynem ([právnická osoba]) nastal ke dni 8. 1. 2021 účinek ukončení dodávky plynu v odběrném místě, neboť skutečné ukončení nebylo možné provést z důvodu nepřípustnosti měřidla, a odběr plynu od 8. 1. 2021 až do skutečné demontáže měřidla bude brán jako neoprávněný odběr (prokázáno: žádostí [právnická osoba] o ukončení dodávky plynu do odběrného místa ze dne 6. 1. 2021, oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 11. 1. 2021). Dne 2. 2. 2021 došlo k demontáži plynoměru v odběrném místě s konečným stavem počítadla 5 045 m3 (prokázáno: protokolem o demontáži plynoměru ze dne 2. 2. 2021). Za období od 13. 11. 2020 do 7. 1. 2021 bylo odebráno celkem 4 996,89 kW/h za cenu 4 985 Kč bez DPH, celková škoda, která žalobci vznikla za období od 13. 11. 2020 do 7. 1. 2021, činila 7 298,41 Kč s DPH (prokázáno: fakturou za neoprávněnou distribuci plynu [číslo] ze dne 1. 4. 2021). Za období od 8. 1. 2021 do 2. 2. 2021 bylo odebráno celkem 2 866,02 kW/h za cenu 3 560,60 Kč bez DPH, celková škoda, která žalobci vznikla za období od 8. 1. 2021 do 2. 2. 2021, činila 5 882,66 Kč s DPH (prokázáno: opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 1. 4. 2021). Žalovaná byla vyzývána k zaplacení vzniklé škody (prokázáno: upomínkami ze dne 13. 5. 2021 včetně podací knihy, předžalobními výzvami ze dne 14. 7. 2021 včetně podacích lístků). 6. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 7, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 7. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaná v období od 13. 11. 2020 do 2. 2. 2021 neoprávněné odebírala v odběrném místě plyn, čímž byla žalobci způsobena škoda v žalované výši. Protože žalovaná netvrdila a ani neprokazovala a ani v řízení jinak nevyšlo najevo, že by odebrala jiné množství, či že by na dluh něčeho uhradila, je žaloba důvodná, a to včetně příslušenství (úroků z prodlení) požadovaného od prvního dne prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (vzhledem k datu nastalého prodlení žalované). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.