14 C 298/2021-17 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že jde o dluh ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne 25. 10. 2015 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]), na základě které se právní předchůdce žalobce mimo jiné zavázal zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku. Svoji aktivní legitimaci ve sporu odvozuje žalobce ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021 a 7. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný dne 25. 10. 2015 sjednal s [právnická osoba] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě mu byl zřízen a veden peněžní účet č. [bankovní účet]. Žalovanému vznikl ke dni 10. 4. 2021 dluh na poplatcích ve výši 1 312 Kč [právnická osoba] odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb přípisem ze dne 25. 3. 2021, a to pro vznik nepovoleného záporného zůstatku na účtu. Dne 21. 4. 2021 byla pohledávka postoupena a [právnická osoba], a.s., což bylo žalovanému oznámeno listinou o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2021, a dne 7. 5. 2021 byla pohledávka [právnická osoba], a.s. dále postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno listinou o postoupení pohledávky ze dne 26. 5. 2021. Žalovaný dosud žalovanou částku i přes upomínky neuhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný a právní předchůdce platně uzavřeli smlouvu o účtu podle § 2662 a násl. o. z., jež tvořila součást smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o účtu jsou i všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne zejména z odst. 2. části III. (Závěrečná ujednání) smlouvy. V souladu se všeobecnými obchodními podmínkami tak je na žalovaném požadována dlužná částka za poplatky. Pohledávka byla žalobci smluvně postoupena (§ 1879 o. z.). 6. Jelikož žalovaný na svůj dluh doposud nijak neplnil, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, přičemž lhůtu k plnění určil jako standardní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, předžalobní výzva, o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.