14 C 8/2022-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví s tím, že účastníci (právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný) uzavřeli dne 17. 12. 2013 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobce se smlouvou zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec] elektřinu a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobce své povinnosti ze smlouvy plnil, žalovaný však nikoli, když za období od 3. 5. 2018 do 17. 7. 2018 za dodanou elektřinu nezaplatil, ač mu byla kupní cena řádně vyúčtována fakturou [číslo] částkou 4 990 Kč za odběr 1,153 MWh se splatností 13. 8. 2018. Po odečtení uhrazených záloh činila dlužná částka 2 440 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobcem došlo ke dni 5. 3. 2021 k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 23. 3. 2021. Přestože byl žalovaný o zaplacení upomínán, žalovanou částku dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce svůj souhlas vyslovil již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne 17. 12. 2013 platně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec], na základě které žalobce dodával žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za ní zaplatit sjednanou cenu dle ceníku (prokázáno: smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 12. 2013). Žalobce vyúčtoval žalovanému za uskutečněný odběr v období od 3. 5. 2018 do 17. 7. 2018 částku 4 990 Kč fakturou [číslo] po odečtení uhrazených záloh ve výši 2 550 Kč činí dlužná částka 2 440 Kč splatná dne 13. 8. 2018 (prokázáno: fakturami [číslo] Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, upomínkou ze dne 1. 10. 2018). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 3. 2021 (prokázáno: smlouvou postoupení včetně přílohy - seznamu pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2021, adresované žalovanému). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno: předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2021 včetně podacího archu). 6. Všechny provedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny dle ust. § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění. 8. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaný dne 17. 13. 2013 uzavřel s právním předchůdcem žalobce žalobcem smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Na základě uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu (§ 50 odst. 1 zák.č. 458/2000 Sb.). Protože žalovaný netvrdil, že by vzniklý nedoplatek za odebranou energii byť jen částečně zaplatil, je žaloba důvodná, a to včetně příslušenství (úroků z prodlení) požadovaného od prvního dne prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (vzhledem k datu nastalého prodlení žalovaného). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.